„Doktorandy a postdoky máme nejraději, bývají nejblíž samotnému výzkumu,“ vysvětlil, proč stojí o kontakt právě s těmito vědeckými pracovníky. Povzbudil je, aby se nebáli o své práci dát vědět, a zároveň aby hledali způsob, jak komunikovat srozumitelně pro neodborníky: „Pochopí to Terezka?“ ptal se sám sebe při televizních reportážích v době koronavirové pandemie – a myslel při tom na svou náctiletou neteř. „Mluvte ke středoškolákům o své práci. Vaším cílem by mělo být, že se studenti ptají, a alespoň jeden z nich by s vámi chtěl pracovat. Pokud se vám to nepodaří, neděláte to správně. A pak jděte na základní školu a zkuste dosáhnout toho, aby se žáci ptali,“ nabídl způsob, jak rozpoznat správnou úroveň, na které lze popularizovat vědu široké veřejnosti.
Složitou výzkumnou problematiku je třeba zjednodušit, připodobnit k běžnému životu – proto se používají třeba přepočty velkých rozměrů na počet fotbalových hřišť nebo osobních aut, i když je to někdy pro samotné novináře úsměvné, jak Daniel Stach prozradil. „Pokud máte pocit, že jste to zjednodušili až moc, ještě přitlačte,“ doporučil. „A tvítujte, ať o vás víme,“ vyzval k aktivitě na sociálních sítích.
Daniela Stacha proslavil zejména cyklus Hyde Park Civilizace, ve kterém už mimo jiných hovořil s 34 držiteli Nobelových cen. „To je vlajková loď naší redakce, měsíčně ale připravíme na 200 příspěvků, jejichž cílovou skupinou je nejširší veřejnost. „Věda je všude kolem nás,“ poznamenal k tomu a zmínil, že například články s vědeckou tematikou patří dlouhodobě k těm nejčtenějším na webu České televize. „Máme zkušenost, že pokud se něco děje, lidé přicházejí k ČT24, mají k ní důvěru,“ popisuje moderátor a dodává, že Redakce vědy přichází ke slovu i při denním zpravodajství a zprostředkovává reakce vědců na aktuální události.
A jak vědu popularizovat? Tibor Füzik, který se na CEITEC věnuje kryoelektronové mikroskopii virů, si to s Danielem Stachem vyzkoušel při natáčení krátkého videa, v němž představil laboratorní vybavení i zaměření výzkumu. „Popularizace vědy je pro vědce důležitá, neboť většina grantů je hrazena z veřejných peněz. Je proto důležité vědu komunikovat srozumitelným způsobem pro běžné lidi,“ říká Tibor Füzik, který by se chtěl naučit, jak laické veřejnosti přiblížit, čím se zabývá. „Práce Daniela Stacha je pro mě inspirací, jak jednoduše vysvětlovat složité věci,“ poznamenal.
„Ten první krok je vždycky nejtěžší, ale určitě by stálo za to využít možnosti, které Daniel Stach prezentoval,“ souhlasí Josef Houser, vedoucí Centrální laboratoře Interakce a krystalografie molekul. Kamila Weissová z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty MU oceňuje, že Redakce vědy ČT počítá s mladými vědci. „Připadá mi, že se tolik nedává prostor Ph.D. studentům nebo postdoktorandům. A oni, jak tu i Daniel zmínil, mají co říci, protože je to vážně zajímá a mají určitý drajv. Kdyby se k nim obracel určitý zájem, možná by je to více motivovalo,“ uvedla s tím, že pro ni samotnou je popularizace vědy důležitou otázkou: „Jsem si vědoma, že jako vědecká pracovnice mám určitou odpovědnost vůči společnosti, a ráda bych mluvila o tom, co dělám, protože myslím, že je to zajímavé.“
Daniel Stach jí i ostatním mladým vědcům dal najevo, že v ČT mohou dostat prostor. „Klidně mi zavolejte,“ řekl mnohokrát, když předtím účastníkům besedy předal své telefonní číslo. S publikem na CEITEC sdílel několik zajímavostí z televizního zákulisí a prozradil i něco o sobě, třeba číslo bot, skutečnost, že nemá doma televizi, že o něm ChatGPT napsal, že je moderátorem Večerníčku – což považuje za velkou poctu – nebo jméno svého kocoura, díky němuž prý na brněnské vystoupení nezaspal. „Máte u nás dveře otevřené a věřím, že jimi vstoupíte,“ uzavřel opětovným pozváním ke spolupráci.
