Zkoumání kmenových buněk vyvolává mnohé otázky nejen vědecké, ale i ekonomické, právní a samozřejmě etické. Profesor filozofie Göran Hermerén z Lund University ve Švédsku přednášel o bioetice začátkem března na přírodovědecké fakultě.
Tradičním etickým problémem je podle něj morální status embrya. Diskuse se vedou o tom, zda je amorální zničit zárodek života kvůli získání kmenových buněk. Ty jsou pro medicínu výjimečné v tom, že se mohou vyvinout v jakýkoliv buněčný typ přítomný v lidském těle.
Kmenové buňky samotné a jejich status jsou ale rozdílná otázka. Především proto, že možností, jak je získat, je víc – třeba „přeprogramováním“ již specializovaných buněk například kůže. Nové vědecké objevy při výzkumu kmenových buněk tak podle Hermeréna zpětně ovlivňují i etické otázky.
Při získávání lidských embryonálních kmenových buněk a jejich linií totiž dochází ke zničení embrya, podle některých tedy potenciálního člověka. Jejich výzkum může být pro mnoho lidí mnohem kontroverznější než ten, při němž se využívají kmenové buňky uměle vytvořené z dospělých buněk těla.
Komplikace podle Hermeréna ale způsobují také rozdílné právní předpisy týkající se embryí a výzkumu kmenových buněk, které se liší dokonce i v rámci členských zemí Evropské unie. To ovlivňuje předávání znalostí, spolupráci mezi vědci nebo například možnosti srovnávacích studií. Evropská komise se snaží sjednotit standardy, ale harmonizace je pomalá.
