přírodovědecké fakulty v Antarktidě. Půdní mikroorganismus pojmenovali po profesoru Pavlu Proškovi, který je iniciátorem myšlenky založení české vědecké antarktické stanice, kterou provozuje Masarykova univerzita na ostrově Jamese Rosse.
Pseudomonas prosekii je nová bakterie, kterou nalezli mikrobiologové zSběr a výzkum mikroorganismů zahájili vědci na ostrově už v roce 2008. Zjistili, že tato antarktická oblast je překvapivě bohatě osídlená mikroorganismy, z nichž některé představují pro vědu nové druhy.
„Za pomoci nejmodernějších metod jsme identifikovali nový druh bakterie z rodu Pseudomonas, které produkují fluorescenční pigment,“ uvedl Ivo Sedláček z ústavu experimentální biologie přírodovědecké fakulty. „Mám radost, že se podařilo objevit nový mikroorganismus. Je to úspěch české vědy a Masarykovy univerzity,“ uvedl Prošek k objevu, který nese jeho jméno.
O objevu bakterie bude informovat prestižní impaktovaný časopis Current Microbiology, který přijal do tisku odborný článek postgraduálního studenta Marcela Kosiny a dalších kolegů na toto téma.
Mikrobiologové zpracovávají stovky vzorků a očekávají, že najdou další nové druhy a zřejmě i rody bakterií. Ta, kterou nyní popsali, patří mezi půdní druhy. Má tyčinkovitý tvar a vzadu bičíky, které jí umožňují pohyb, a produkuje žlutozelený fluorescenční pigment.
Pseudomonas prosekii patří mezi chladnomilné druhy a vzhledem ke své enzymatické aktivitě může mít velký biotechnologický potenciál. „Jde o mikroorganismy, které jsou schopny produkovat různé enzymy a další látky i při nízkých teplotách kolem 5 °C,“ upřesnil Sedláček.
Mikroorganismy hrají velkou úlohu při tvorbě půdní složky na Antarktidě. Podrobné zkoumání těchto organismů navíc umožňuje vědcům zmapovat projevy globální změny klimatu v oblasti antarktického poloostrova a posoudit, jak mohou ovlivnit tamní živé organismy.
V průzkumu mikroorganismů žijících v půdě, ve vodě a nově i bakterií osídlujících sliznice a trávicí trakt tuleňů a tučňáků, budou vědci z Masarykovy univerzity dál pokračovat. „Výzkum je důležitý také pro poznání biodiverzity antarktických ekosystémů a snahu o její uchování,“ poznamenal Miloš Barták, který se mimo jiné podílel na sběru mikrobiologických vzorků.