Česká republika může od 29. května spolurozhodovat o dění v Antarktidě. Na právě skončeném zasedání států Smlouvy o Antarktidě konaném v Bruselu získalo Česko tzv. konzultativní status především díky tomu, že na kontinentu vyvíjí významnou vědeckou činnost. Od roku 2006 provozuje na ostrově Jamese Rosse českou vědeckou stanici Johanna Gregora Mendela Masarykova univerzita.
Česko se stalo 29. státem světa, který nově rozšířil řady zemí s rozhodovací pravomocí o Antarktidě. Byla jediným státem s vlastní výzkumnou stanicí, který doposud neměl plnohodnotné postavení.
„Je to historický okamžik, který nám umožní spolurozhodovat o vědecké činnosti, turismu nebo ochraně přírodních zdrojů na tomto kontinentu,“ uvedl Miloš Barták z ústavu experimentální biologie přírodovědecké fakulty, který se účastnil několika expedic do Antarktidy.
„Na vědecké stanici se za dobu její existence vystřídalo již sedm expedic, které se zabývaly mimo jiné zkoumáním místních klimatických podmínek, měřením hmoty ledovců a jejích změn, hodnocením rozmrzání vrstvy trvale zmrzlé půdy nebo výzkumem reakcí tamní vegetace na klimatické podmínky,“ shrnul dosavadní české odborné aktivity v Antarktidě Pavel Prošek z geografického ústavu přírodovědecké fakulty.
Výprav se účastnili i mikrobiologové zabývající se biodiverzitou mikroorganizmů a parazitologové, kteří zkoumají výskyt parazitů u ryb a dalších živočichů na ostrově Jamese Rosse, a také geologové zabývající se geologickým i paleontologickým průzkumem.
Antarktida byla přijetím Smlouvy o Antarktidě v r. 1959 „zmezinárodněna“ a prohlášena za kontinent určený výhradně pro mírové účely a otevřený svobodnému vědeckému výzkumu v zájmu všeho lidstva.
O pravidlech využívání kontinentu a jeho ochrany jako světové přírodní rezervace rozhoduje mezinárodní společenství prostřednictvím států s konzultativním statusem.
Stavba České vědecké antarktické stanice J. G. Mendela, jejímž vlastníkem a provozovatelem je Masarykova univerzita, byla dokončena 4. března 2006. Projekt výzkumné stanice vznikl v roce 1999 na půdě Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU. Základna s kapacitou 15 až 20 pracovníků ležící v severní části ostrova Jamese Rosse je z velké části zásobována energií z obnovitelných zdrojů. Vybudováním stanice se Česká republika zařadila mezi státy světa, jejichž vědecké stanice se podílejí na trvalém výzkumu ledového kontinentu.
