Ani v Alpách není vzduch bez škodlivých látek

Přestože se DDT přestalo v České republice používat už v roce 1974, v některých zeměděl­ských lokalitách jižní Moravy se stále vysky­tuje. Naopak v sousedním Rakousku, kde tuto látku na hubení škodlivého hmyzu v minulosti tolik nevyužívali, jsou jeho hladiny v ovzdu­ší minimální. Ověřili to odborníci z Centra pro výzkum toxických látek v prostředích (Recetox), kteří s rakouskými kolegy čtyři roky sledovali koncentrace devíti typů škodlivin v ovzduší v pěti regionech obou zemí.

„Díky projektu Monairnet vznikla monito­rovací síť, která zahrnuje dvacet lokalit. Během září 2011 až srpna 2012 jsme nasbírali více než 570 vzorků, které nyní podrobněji analyzuje­me,“ uvedl vedoucí projektu Pavel Čupr. Vědci v lokalitách v Dolním a Horním Rakousku, na jižní Moravě, v jižních Čechách a také na Vysočině měřili výskyt takzvaných perzis­tentních organických polutantů. „Jde o škodli­vé látky, které jsou schopny přenosu na velké vzdálenosti, hromadí se v tkáních živých orga­nismů, jsou výrazně toxické a přetrvávají v pro­středí dlouhou dobu,“ vysvětlil biolog.

Například DDT je stále v půdě a při jejím obdělávání a při vyšších teplotách se uvolňuje do ovzduší. V Rakousku zase odborníci naměři­li vyšší koncentrace pentachlorbenzenu, který vzniká při technologických procesech ve spa­lovnách nebo se uvolňuje ze skládek odpadů. Zachytili jej v okolí průmyslových lokalit, jako je Linec. „Výskyt byl však zaznamenán i na vy­sokohorské stanici Sonnblick, což potvrzuje, že tato látka je schopná přenosu na dlouhé vzdá­lenosti,“ uvedl Čupr. Převládající směry, odkud látky do Alp putují, se teprve analyzují.

Vědci z Recetoxu využívali v projektu i dvě nová odběrová zařízení, na která získali užitné vzory. Vzorkovač atmosférické depozice umí odděleně vzorkovat škodliviny ve srážkách a v prachových částicích. Další novinkou je kom­binované odběrové zařízení, které vzorkuje až šest velikostních frakcí prachových atmosféric­kých částic a souběžně i plynnou frakci.

Výsledky měření najdou uplatnění například při vytváření územích plánů. „Data mohou použít pracovníci samosprávy, kteří rozhodují o využití jednotlivých lokalit i z hlediska kvality volného ovzduší,“ dodal Čupr.