Když chtěli Brňané v roce 1976 udělat velký nákup, znamenalo to, že museli dorazit do středu města. V centru se nacházelo 42 procent městské prodejní plochy. Dnes už je to jen 7,2 procenta. Za změnou poměru je nárůst velkých obchodních center na okraji Brna.
Mimo jiné tuto velkou změnu ukazuje výzkum maloobchodní sítě, který dělali pro brněnský magistrát odborníci z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU.
Tak velká proměna může vzbuzovat obavy o to, jestli se z centra města nevytrácí život. Ondřej Mulíček, který společně s kolegou Robertem Osmanem výzkum koordinoval, ale uklidňuje. Dobu upadání zájmu o centrum už má prý Brno snad za sebou. „Na minimum jsme se dostali v roce 2009, tehdy zde bylo jen 6,2 procenta prodejní plochy. Změna poměru je dána také tím, že velké plochy extrémně vyrostly v jiných částech města,“ vysvětluje Mulíček.
Na čísla z poloviny 70. let už se ale Brno nikdy nevrátí. Mimo jiné proto, že se role městského centra proměnila. „Už není rezidenční oblastí, ale místem, které se zaplňuje kolem deváté ranní a v šest večer zase vylidňuje,“ naráží specialista na fakt, že třeba v domech kolem náměstí Svobody sídlí spíš kanceláře než lidé.
Další důvod je ten, že se zcela změnilo nákupní chování lidí. Dřív se třeba pro potraviny chodilo denně nebo obden, dnes si lidé denně obstarávají jen drobnosti a jednou týdně vyrážejí do velkých nákupních center, která jsou často v okrajových částech města. „Velkou roli zde hraje faktor mobility, většina lidí pomyslně obývá daleko větší prostor než dříve. Přitom bychom ale neměli zapomínat na ty, kteří tak mobilní nejsou,“ zmiňuje Mulíček.
Jeho slova dokládají data obsažená ve studii. Zatímco celková velikost prodejní plochy v Brně razantně vzrostla (z 276 205 m² v roce 1997 na 672 768 m² v roce 2013), počet obchodů se snižuje, od roku 2006 asi o 135 prodejen ročně.
To znamená, že obchody jednak zanikají, a když vznikají nové, tak rovnou ve větších velikostních kategoriích. Jinak se ale zdá, že už se maloobchodní trh ve městě nasytil – oproti poslednímu výzkumu v roce 2009 se celková velikost prodejní plochy ve městě zvedla asi jen o deset tisíc m².
Studie vzniká v Brně každé tři roky od roku 1997, poprvé se zpracovávala mimo jiné jako reakce na začátek budování velkých nákupních center a příchod nadnárodních řetězců. Obyvatelé i úředníci měli obavy z toho, jaký vliv to bude mít na maloobchodníky, ale v debatě chyběly věcné argumenty a tvrdá data. Ty nyní poskytuje série pravidelných studií, která je podle slov Ondřeje Mulíčka na české poměry jedinečná – žádné jiné město si maloobchod tak podrobně nemonitoruje.
Vychází-li z ní, že malé obchody z města mizí, je ale třeba říct, že existují i lokality, kde se jim pořád daří. Příkladem je brněnský Cejl. „Lidé, kteří tam bydlí, patří k těm méně mobilním, takže se na místě udržuje úzký vztah mezi nabídkou a poptávkou,“ podotýká Mulíček a dodává, že obecně máme špatný pocit z toho, že se malé obchody ztrácí, ale likvidujeme je částečně sami svým pragmatickým chováním.
Geografové na výzkumu intenzivně pracovali více než tři měsíce. Skupina šesti až osmi studentů a doktorandů si město rozdělila do pomyslných sekcí a každý měl za úkol fyzicky navštívit každý obchod ve svěřené lokalitě, zjistit jeho sortiment a velikost prodejní plochy.
Výsledky teď brněnskému magistrátu poslouží jako podklad pro rozvoj města. „Cítíme, že by bylo vhodné udělat také výzkum nákupního chování, aby lidé vysvětlili svoje pohnutky k tomu, jak a kde nakupují. To už by ale byl úkol i pro sociology,“ myslí si Mulíček.
