Hned osm doktorandů Masarykovy univerzity v pátek v Rytířském sálu brněnské radnice převzalo ceny pro vítěze soutěže Brno Ph.D. talent. Po dobu tří let teď budou každý rok dostávat stipendium 100 tisíc korun, které jim umožní věnovat se vědě naplno.
>> fotogalerie se všemi oceněnýmna fb.com/muni
„Snažíme se tímto projektem motivovat mladé vědecké talenty ke studiu náročných přírodovědných a technických oborů v Brně. Můžeme tak zabránit odchodu nadějných studentů, a dokonce získat ke studiu ve městě i doktorandy ze zahraničí,“ vysvětlil smysl cen brněnský primátor Petr Vokřál.
Stipendia letos obdrželo celkem 12 mladých vědců z Brna, kteří prošli náročných výběrovým řízením. Přihlášku jich poslalo více než 90. Do druhého kola, kde výzkumníci obhajovali svůj projekt před odbornou komisí, se jich však dostalo už jen 24 a z nich pak vzešla ona dvanáctka vítězů.
Někteří z nich se věnují výzkumu rakoviny, jiný projekt představuje systém předvídání dopravní situace v Brně. A třeba Stanislava Králová, která působí v rámci ústavu experimentální biologie v České sbírce mikroorganismů, pomáhá identifikovat bakterie, které její kolegové vozí z expedice do Antarktidy.
Většina z bakterií je příbuzná těm, které badatelé znají, a dovedou je tedy rychle rozpoznat. Vzhledem k odlišnosti antarktického kontinentu jsou si ale jisti tím, že se na něm nachází řada takových, které jsou pro vědce zcela nové.
„Aplikujeme sled určitých testů. Když má bakterie vysoké identifikační skóre, znamená to, že jde o známý druh. Když se výsledky ukazují rozházeně, znamená to, že jsme bakterii nikdy neviděli, a to pak nasazujeme testy genetického nebo molekulárního typu,“ popisuje Králová proces, který může vést k řadě cenných objevů.
Kolegům už se jednou zcela novou bakterii popsat podařilo. V červnu 2013 představil vedoucí sbírky Ivo Sedláček organismus, který dostal podle zakladatele antarktické stanice jméno Pseudomonas prosekii.
Králová zatím zkoumá to, co dostane od kolegů, časem by se ale na zamrzlý kontinent měla také vydat. „Abych řekla pravdu, dost se toho bojím. Nedovedu si představit, jak člověk tři měsíce v tom sněhu a ledu přežije,“svěřuje se s úsměvem oceněná doktorandka.
Její kolega Adam Obrusník pro změnu objevuje široké možnosti využití plazmatu v medicíně. Na Masarykově univerzitě se ionizovanému plynu věnuje pozornost léta, biologické aplikace jsou však relativně novým směrem a hodně nadějným.
Ukazuje se totiž, že plazma lze použít jako skvělý prostředek pro sterilizaci lékařských nástrojů. Nebo ještě lépe přímo na hojení ran. „Plazma totiž reaguje s prokaryotními a eukaryotními buňkami. Když má člověk v ráně nějaké bakterie, což jsou typicky prokaryoty, tak ty plazma zabíjí, a eukaryoty nechává žít,“ vysvětluje Obrusník s tím, že plazma navíc stimuluje růst buněk kůže.
Jeho rolí ale není pracovat přímo s pacienty. Původem fyzik, který však vystudoval i anglickou filologii, teď spíš hledá ty nejvhodnější nástroje pro své kolegy biology a také se jim snaží pomoct objasnit, čím to je, že má právě plazma tak slibné účinky. Dosavadní výzkumy totiž říkají také to, že ionizovaný plyn umí zastavit množení rakovinových buněk, přičemž nepoškozuje ty zdravé.
