Jak umožnit stovkám studentů detailně zkoumat archeologické nálezy a zároveň tyto artefakty chránit? Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU vytváří rozsáhlou databázi trojrozměrných snímků nálezů, k nimž mají studenti a odborníci přístup odkudkoliv a mohou s nimi ve virtuálním prostředí různě manipulovat a studovat například i jejich povrchovou strukturu.
Tímto způsobem jsou zdokumentovány už stovky předmětů z různých historických období. Kromě artefaktů vznikají také virtuální srovnávací sbírky oborů archeobotanika či archeozoologie. Převod fakultních sbírek do 3D podoby je součástí projektu zaměřeného na inovace výuky, financovaného 40 miliony korun z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Díky tomu se studenti učí třeba pracovat s pokročilými metodami laboratorní dokumentace.
Inovace studia zahrnuje také zavádění e-learningových kurzů. „Inovovali jsme nebo nově zavedli přes sedmdesát kurzů,“ uvedla manažerka projektu Jana Fantová. Projekt je zaměřený také na další oblasti, jako je užší propojení s praxí. „Na fakultních archeologických výzkumech se pracuje v ideálních podmínkách, zatímco realita záchranného výzkumu se běžně potýká s nedostatkem času, prostředků i neznalostí právního rámce při jednání s investory,“ vysvětlila Fantová.
Vybraní studenti se proto účastní stáží u budoucích zaměstnavatelů z řad archeologických pracovišť, muzeí i státní správy. Praxi pak mohou budoucí archeologové získat i v zahraničí na prestižních výzkumech.
Účast na archeologických nalezištích v zahraničí však předpokládá dobrou znalost jazyků a iniciátoři projektu usilují také o to, aby se běžnou součástí vysokoškolského vzdělávání stalo jejich používání.
„Jazykové mutace využíváme v kurzech v různé míře, někde se využívá jen vybraná terminologie, jiné předměty jsou už celé vedeny v angličtině,“ řekla Fantová. S podporou jazyků souvisí i vznik cizojazyčných studijních materiálů a pravidelné přednášky a semináře zahraničních odborníků.
Nové aktivity čekají také muzeology, jejichž práce má svá specifika. Vyžaduje praxi ve správě a ochraně archeologických památek, znalost různých evidenčních programů a databází i schopnost co nejatraktivněji prezentovat sbírky veřejnosti. Jak podotkla manažerka projektu, archeologická věda se dnes neobejde bez spolupráce s dalšími obory. „Naše katedra je unikátní svojí spoluprací s přírodovědeckou fakultou, kde budoucí archeologové čerpají znalosti z antropologie, geologie nebo právě z archeobotaniky a archeozoologie,“ dodala Fantová.
