Přednášky a kurzy tematicky zaměřené na financování výzkumné činnosti přinesla začátkem října ojedinělá vzdělávací akce nazvaná Grants Week, kterou pořádal Odbor výzkumu Rektorátu Masarykovy univerzity.
Velkým tématem byly i podmínky a možnosti aktuálního programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizon 2020. Přednášel o něm mimo jiné Seán McCarthy, špičkový odborník a konzultant, který vědcům radí s přípravou grantových žádostí. Schopnost umět získávat peníze na vlastní projekty považuje u výzkumníků za zcela klíčovou.
Jakou má Horizon 2020 strukturu?
Je strukturován tak, aby pokryl vše od základního výzkumu a aplikované vědy, až po propojení s průmyslem. V rámci univerzit je to pak financování výzkumné činnosti na úrovni doktorského, post-doktorského studia či zahraničních mobilit. Hlavním kritériem je, že každá z těchto aktivit musí být realizována na evropské úrovni.
Zahrnuje tedy všechny druhy věd?
Ano. Většina projektů je sice zaměřená na informační a komunikační technologie, ale Horizon 2020 je rozdělený na kategorie zdraví, potraviny, energetika, efektivita zdrojů, sociální a humanitní vědy. Toto jsou kategorie tzv. top-down programu, což je politicky vyžadovaný výzkum v určité oblasti. Pak jsou zde další programy, jako ERC (Evropská výzkumná rada), akce Marie Curie a FET (Budoucí a vznikající technologie), tzv. bottom-up programy, do nichž můžete sami přihlásit jakýkoliv typ průlomového výzkumu.
ERC, Marie Curie a FET jsou tedy programy fungující pod Horizonem 2020?
Ano, ERC je unikátní v tom, že v rámci něj můžete navrhnout projekt výzkumu čistě sám za sebe a je proto hodně využívaný. U ostatních podprogramů k návrhu projektu potřebujete konsorcium organizací z celé Evropy. U akcí Marie Curie můžete také podat žádost sám za sebe, například můžete zažádat o postdoktorské studium v Irsku. U ostatních žádostí ale musíte počítat s tím, že je nutné být součástí konsorcia. Musíte se dostat do povědomí v evropské vědecké síti, což je podle mě největší výzva pro výzkumná centra v místech, jako je Brno. Já jsem také z města, které není v centru vědeckého výzkumu. Bylo proto potřeba vymyslet speciální kampaň, abychom se dostali do povědomí odborné veřejnosti.
Horizon 2020 nahradil v roce 2014 předchozí 7. rámcový program pro vědu a výzkum. V čem se tyto projekty liší a co Horizon přináší nového?
Rámcový program Evropské unie začal již v roce 1980 a postupně se vyvíjel. Sedmý rámcový program byl hlavně výzkumným programem, financoval základní a laboratorní výzkum. Horizon 2020 je ale výzkumný a inovační program. Kromě laboratorního výzkumu je zde kladen velký důraz na jeho dopad. Klíčovým bodem programu je tedy vliv výzkumu na průmysl či společnost. Když se podíváte na jeho rozsah, tak uvidíte, že jsou zde vyčleněny peníze na základní výzkum, kde nikoho příliš nezajímá, co děláte, dokud neobjevíte něco přelomového, na což se může chytit nějaká velká firma. Další finance jsou pak na projekty, které řeší reálné problémy, jako např. zvýšení konkurenceschopnosti nějakého průmyslového odvětví nebo řešení konkrétních společenských problémů.
V 7. rámcovém programu již byla okrajově zmíněna i politika otevřeného přístupu (open access), došlo nyní k nějakému posunu?
Ano, zde došlo k velkému posunu. Vnímám to tak, že se celý program posouvá směrem k otevřeným inovacím, otevřené vědě a otevřeným datům. Jinými slovy, když použijeme veřejné peníze k tomu, abychom produkovali velké množství dat a publikací, nemusíme pak přece platit ještě za jejich zpřístupnění. Jsme ale teprve na začátku této debaty a celého procesu, a to i na mezinárodní úrovni.
Komu všemu je projekt přístupný?
Například ERC granty jsou určeny špičkovým aktivně publikujícím vědcům. Nikdy bych nedoporučil udělit grant někomu bez silné publikační činnosti. Akce Marie Curie je otevřena těm, kteří si dělají doktorát nebo jsou v postdoktorském studiu, a zajišťuje podporu v rozvoji jejich vědecké kariéry. V ostatních programech jednoduše potřebujete dobrou reputaci, musíte být známý mezi kolegy. Pokud jste skvělý vědec, ale nikdo v Evropě vás nezná, pak pravděpodobně nebudete přizván k žádosti ani projektu. Jak jsem říkal na přednášce v Brně: pokud nechodíte na kávu s kolegy z Evropy a nepřednášíte na konferencích, prostě na to zapomeňte. Lidé pracují s lidmi, které znají. Pokud tohle v Brně neděláte, nezbývá vám nic jiného, než s tím začít.
Takže pokud je někdo například magisterský student, není pro něj tento program vhodný.
Pokud ukončíte vysokoškolské vzdělání a chcete jít na doktorát, můžete se připojit k síti Marie Curie, která v sobě zahrnuje databázi Euraxess, sdružující několik tisíc doktorských studentů z různých oborů. Pokud se chcete zapojit, tohle bude nejlepší volba a nejlepší první krok.
Jaký je nejlepší postup při podávání žádosti o grant z Horizonu 2020 v kontextu České republiky.
Když přicházíte do kontaktu s Horizonem poprvé a chcete podat žádost, je nutné provést jeden základní a důležitý krok. Analyzovat projekty, které již probíhají, a organizace, které díky nim vznikly. Druhým krokem je zjistit, pod jaké asociace tyto organizace spadají. Tohle jsem musel udělat, když jsem sám začínal s výzkumem. Naše firma takto jednu energetickou asociaci v Bruselu dokonce i založila. A toto je věc, která je velice důležitá. Můj obor byla fotovoltaika, v Irsku jsme specialisté na solární fotovoltaiku. Jenže když jsme přijeli do Evropy na konferenci, byly na ní stovky lidí, kteří nedělají nic jiného než fotovoltaiku. Změnil jsem tedy marketing. Místo abych říkal, že jsme experti na fotovoltaiku, tvrdil jsem, že jsme experti na počítačové modelování fotovoltaických systémů. Takže jsme si v podstatě vybudovali reputaci na tom, že jsme blíže specifikovali to, co děláme. Od té doby jsme byli v Evropě bráni jako experti na počítačové modelování a kdykoliv to šlo, byli jsme přizváni k žádosti o projektový grant. Jinak řečeno, nezáleží na tom, jestli jste z Irska nebo České republiky, záleží na tom, že jste experti v té malé oblasti vašeho oboru.
Uvádíte, že pořádáte kurzy a vytváříte strategie pro výzkumné organizace. Promítá se to nějak do vaší činnosti v Horizonu?
To ne. Neparticipuji na projektu v tom smyslu, že bych žádal o granty. Dříve, když jsme se soustředili na oblast energetiky, tak ano, ale v současnosti se moje firma zaměřuje na pořádání kurzů, které mají pomoci lidem s podáváním žádostí do Horizonu 2020. Predikovat, rozumět a vysvětlit, to jsou dnes moje hlavní schopnosti.
Už je to skoro dva roky, co Horizon 2020 běží. Jaké země jsou v čerpání grantů a celkově počtem žádostí nejaktivnější a nejvíce úspěšné?
Nejlepší zemí je Německo, ale je to také dané tím, že je to velká země. Když se ale podíváte na žebříček podle univerzit, tak vedou Britové. Dělají totiž nejen dobrou vědu, ale dokáží se také hodně dobře prodat. Jinak jsou to místa jako Leiden, Leuven a další. Pokud se podíváme třeba na energetiku, tak každá oblast v oboru má vlastní univerzitu, která se jí primárně věnuje. Dobře si vede také Itálie, ale i Irsko. Každopádně je daleko lepší sledovat onu institucionální rovinu. Obecně je ale pravidlem, že drtivá většina výzkumů realizovaných díky grantům se děje v bohatých zemích západní Evropy. Mají s žádáním o granty jednoduše větší zkušenosti, to si musíte v České republice ještě osvojit.
Máte na nějakou zprávu pro české studenty a akademiky?
Ano, především pro studenty. Za pár let budete sedět u stolu, kde s vámi bude profesor, který se vás bude ptát na vaši vědeckou reputaci a výsledky, úředník, který se bude ptát na věci ohledně administrativy, a pak tam bude člověk, jako jsem já. Moje otázka bude znít, kolik peněz jste získali na váš výzkum za poslední rok. A pokud mi řeknete, že nepotřebujete granty a prostě jen děláte výzkum, řeknu: Další, prosím! A budu hledat jiného špičkového vědce, který je na tom se získáváním grantů lépe. Jestli chcete budovat svoji vědeckou kariéru, jestli chcete dělat svoji vysněnou práci, pak je schopnost získávat finanční prostředky nezbytná. Schopnost dobře napsat žádost o grant není pro vědeckou práci žádná bariéra, je to prostě nutná kompetence. Pokud pak jdete do průmyslu a dokážete komunikovat své nápady, vezmou vás tam právě proto. Schopnost komunikace je nová dovednost, kterou průmysl potřebuje, a tu se nejlépe naučíte participací na tomto projektu.
