Nové zásadní poznatky o vlivu stravy na lidské zdraví vycházejí z výsledků studie odborníků z Fakulty sportovních studií MU. Ti porovnali údaje o tom, co nejčastěji jedí lidé ve 42 evropských zemích, s daty o onemocněních, jimiž tito lidé nejvíce trpí. Závěry ukazují, že by si lidé měli dávat daleko víc pozor na konzumaci obilovin a brambor a Češi se především zbavit alkoholu.
Zpráva o tom, že jsou Češi na vrcholu světových tabulek ve spotřebě piva, se objevuje každoročně už řadu let a většinou se prezentuje jako něco, na co by lidé měli být hrdí. Podle Pavla Grasgrubera, hlavního autora rozsáhlé ekologické studie (tzn. studie srovnávající data na úrovni států, ne jednotlivců), je tohle ale pýcha, která je pro Čechy nejzhoubnější.
„Je to nejvíc destruující faktor v české stravě, daleko horší než konzumace jakékoliv potraviny. Aktuálně jsme na prvním místě evropských statistik v rakovině slinivky a ledvin. Souvislost s alkoholem v těchto případech nelze zpochybnit,“ zdůraznil Grasgruber.
Připomněl i medailové pozice Čechů ve výskytu rakoviny tlustého střeva, konečníku a žlučníku. Také to může být z velké části zásluha vysoké konzumace piva a alkoholu obecně. „Alkohol prakticky destruuje vnitřnosti Čechů a zřejmě přispívá také k vysokému výskytu obezity.“
Zatímco na pivo nebo destiláty by lidé mohli ideálně úplně rezignovat, další doporučení už tak striktně brát nejdou. U různých skupin potravin je nutné zohledňovat věk nebo fyzickou aktivitu člověka. Vypustit z jídelníčku by lidé měli příliš tepelně opracované a tučné červené maso. Ano, je to špatná zpráva pro milovníky letních večírků, protože to znamená úplně přestat grilovat a smažit. Odměnou však bude výrazné snížení rizika karcinomu zažívacího traktu.
Úplně se zříct červeného masa ale dobré není. Třeba vepřové je spolu s mlékem zdrojem nejkvalitnějších živin v lidské stravě. „Důsledky jeho úplné absence jsou vidět například na populaci v Bosně a Hercegovině, kde aktuálně děláme výzkum. Tamější muslimové, kteří vepřové nejí, jsou podstatně menší než Chorvati, kteří žijí ve stejných kantonech a toto maso konzumují,“ přiblížil Grasgruber a dodal, že pro děti je libové červené maso velmi důležité.
Pozor na obiloviny a brambory
Výrazně kriticky vyznívají výsledky studie pro konzumování obilovin (tedy především pečiva) a také brambor. Bílé pečivo přitom nepředstavuje riziko kvůli lepku, jak se dnes mnoho lidí mylně domnívá. Problematické jsou obiloviny hlavně kvůli škrobům obsaženým v rafinované pšenici, protože výrazně zvyšují hladinu krevní glukózy. To potom vede k riziku kardiovaskulárních chorob, obezity nebo i cukrovky druhého typu.
S bramborami je to zase o něco komplikovanější. Obsahují sice nejagresivnější sacharidy ze všech potravin, ale na druhou stranu jsou například dobrým zdrojem vitamínu C a jejich bílkovina je nejbohatším běžným zdrojem tryptofanu, což je nejvzácnější esenciální aminokyselina v lidské stravě.
„V dietologii zpravidla nic není černobílé, ve výběru potravin je potřeba udržovat zdravou míru a vyhýbat se extrémům,“ vybízí Grasgruber. Za takovou zdravou míru označuje spolu s kolegy v nedávno vydané studii takzvanou středomořskou stravu. Vyznačuje se totiž průměrnou spotřebou masa a mléčných výrobků a vysokým zapojením oliv, ořechů, ovoce a zeleniny, které mají pozitivní vliv na lidské zdraví.
Pokud by chtěl někdo jíst opravdu ukázkově, měl by k tomuto typu stravování přidat jen víc mléčných výrobků, pokud možno v podobě šetrně pasterizovaného mléka a jogurtů, a ubrat obilovin.
Kompletní studie o vztahu kardiovaskulárních chorob a stravování je k dispozici na webu impaktovaného časopisu Food and Nutrition Research. Další studie věnovaná výskytu rakoviny bude teprve publikována.