Přejít na hlavní obsah

Čeští polárníci mají před sebou poslední dny na Antarktidě

Příznivé počasí využívají vědci Masarykovy univerzity k terénní práci i ve větší vzdálenosti od polární stanice.

V provozu stanice hraje velkou roli sluneční a větrná energie.

Posledních zhruba deset dní budou pobývat na stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse účastníci letošní vědecké expedice Masarykovy univerzity do Antarktidy. Po celou dobu zhruba měsíční výpravy přeje počasí terénní práci, takže se odborníci dvakrát vypravili k jezeru Monolith. Další týmy pracovaly blíže stanici. Zkoumají zejména tamější klima, ledovce či rozšíření rostlin.

Letos měli navíc vědci na výpravách po ostrově lepší radiové spojení se základnou díky znovuzprovoznění retranslační stanice na vrcholu Bibby Hill. Stanice zvětšuje dosah spojení i do míst mimo přímou viditelnost.

Vzhledem k vysokému počtu účastníků jsou na základně vyšší nároky na zásobování elektřinou či vodou. „Elektrickou energii získáváme z několika zdrojů. Primárně je to z dieselgenerátorů, jako hlavní slouží generátor o výkonu 21 kW a jako záložní letos nově instalovaný generátor – dar Českého antarktického nadačního fondu,“ uvedl vedoucí letošní expedice Daniel Nývlt.

Zdůraznil však, že se expedice snaží upřednostňovat sluneční a větrnou energii. Energií z obnovitelných zdrojů nabíjí baterie a využívají ji například k ohřevu pitné vody, na vaření, k ohřevu a větrání místností pomocí klimatizační jednotky, v laboratořích nebo k čerpání vody. K dispozici mají 96 solárních panelů o celkovém výkonu zhruba 15 kW a horizontální větrné elektrárny, které však již dosluhují. Na stanici testují nový, vertikální typ o výkonu 6 kW.

Vodu získává výprava z přilehlého potoka živeného vodou z několika tajících sněžníků. Sedimenty se oddělují v separátoru a voda se pak čerpá do sedimentačních nádrží v izolovaném kontejneru. Odtud putuje čistá voda do provozních nádrží a pak do celého vodního systému stanice včetně boilerů, kde se voda ohřívá na 60 °C.

K dopravě po ostrově využívají vědci jednak čtyřkolky a k cestám po moři pak nafukovací čluny se závěsnými motory. „Čtyřkolky se ukázaly jako velmi dobrý pomocník vědcům k dopravě těžkých zařízení na vytyčená místa nebo k zavážení odlehlých kempů, kde probíhají vědecké výzkumy. V případě, že nám počasí dovolí a moře není uzavřeno ledovými krami, plujeme do vzdálenějších míst na člunech pro 4 až 6 členné posádky. Takto přepravujeme vědce a materiál do míst, kam se čtyřkolky nedostanou, včetně okolních ostrovů,“ doplnil Nývlt.

Uvedl, že zhruba za deset dní opustí stanici většina expedice. Letecká přeprava přes argentinskou základnu Marambio bude záviset na počasí. Poslední čtyři účastníci pak odjedou začátkem března na palubě chilského armádního ledoborce Almirante Viel.

Hlavní novinky