Problému nárůstu volební podpory extremistických a populistických stran se uplynulé dva roky věnovali odborníci z několika fakult Masarykovy univerzity. Jako příčina toho, že se lidé k těmto stranám obrací více, bývá často označována nedávná ekonomická krize. Výsledky výzkumu ale ukazují, že tak jednoznačné to rozhodně není.
Politologové, ekonomové, právníci, sociologové nebo psychologové spojení do jednoho projektového týmu sledovali různé vlivy, které se mohou odrazit ve voličských preferencích. Vycházeli i z toho, že ekonomické potíže bývají vysvětlením volby extremistů už od 30. let a nástupu Adolfa Hitlera k moci v Německu.
Závěr odborníků je ale pro aktuální situaci jiný: Ekonomika je důležitý kontextový faktor, jenom krize ale za podporu stran na krajních pólech politického spektra nebo populistů nemůže.
„Nenašli jsme žádný systematický vztah. A pokud je špatná ekonomická situace v některých zemích se vzestupem radikálních stran spojená, pak spíš s radikální levicí než pravicí,“ říká politolog Vlastimil Havlík, který tak vyvrací další vžitý dojem, že špatná ekonomika nahrává vzestupu populistické radikální pravice.
Je to podle Havlíka logické – pro krajní pravici totiž nebývají ekonomická témata primární. Takové subjekty se zabývají tématy spojenými s migrací, národní identitou, sociokulturními problémy a nacionalismem. Ekonomika a přerozdělování peněz jsou důležité spíš pro krajní levici, která akcentuje špatnou ekonomickou situaci v souvislosti s nárůstem chudoby a nezaměstnanosti.
Skupina výzkumníků pozorovala vztahy mezi nejrůznějšími proměnnými na datech ze zemí Evropského hospodářského prostoru. Vzestup krajní levice v souvislosti s krizí je podle nich možné sledovat například v Řecku u tamější strany Syriza nebo u španělské strany Podemos.
Rostoucí oblibu krajně pravicových nebo populistických subjektů odborníci přičítají spíš migrační krizi a obecně krizi důvěry v politickou reprezentaci, což je i případ České republiky. Právě nedůvěra v zavedené politické strany a poptávka po novém, neideologickém přístupu k politice stála podle politologů i za vzestupem populistických Věcí veřejných, ANO a Úsvitu přímé demokracie.
Jednou z tezí, co za tím stálo, jsou i příliš rychlé změny ve společnosti. Část lidí se ještě nestihla adaptovat na globalizaci a do toho přišla migrační krize.
