Věda a výzkum

Český právní systém prošel za posledních patnáct let nebývalými změnami. Nová společenská situace po roce 1989 vyžadovala rekodifikaci celého systému a vyžadovala ji hned. Do tohoto procesu zasáhla také potřeba harmonizace práva se zákony Evropské unie a jejích institucí a navíc i trend unifikace evropského práva. Mnoho zákonů tak vznikalo velmi narychlo a východisky pro ně se mnohdy stávaly tradice z dob minulých nebo srovnávání s právními systémy jiných zemí.

Prof. PhDr. Rudolf Šrámek, CSc. (1934) absolvoval v letech 1953-1958 brněnskou Filozofickou fakultu. V letech 1958-1993 působil v dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, kde se mimo jiné podílel na přípravě Českého jazykového atlasu. V roce 1993 přešel na Pedagogickou fakultu MU, kde působí dodnes. V letech 1993-1996 byl vedoucím tamější katedry bohemistiky, v letech 1996 - 1998 proděkanem této fakulty. Patří k mezinárodně uznávaným lingvistům zejména v oblasti onomastiky (nauky o vlastních jménech) a dialektologie. Je autorem výkladové části jednoho ze základních děl české toponomastiky Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Značnou pozornost věnuje problematice vývoje jazyka v závislosti na společenských a kulturně historických podmínkách. Profesor Šrámek je členem řady domácích i zahraničních jazykových společností a držitelem Ceny rektora Masarykovy univerzity za knihu Úvod do obecné onomastiky i Zlaté medaile MU z roku 2004.

Na konci srpna se v novinách objevila zpráva oznamující, že v Těšeticích na Znojemsku vykopali vědci pravěký hrob dítěte a pec na chleba se zbytky zuhelnatělého obilí. V letní okurkové sezoně to působilo jako věc velmi nevídaná, ale odborné kruhy tato zpráva nijak nevzrušila. Podobných nálezů bylo v Těšeticích od roku 1964, kdy zde Vladimír Podborský z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity zahájil výzkum, odhaleno několik desítek. Těšetice – Kyjovice jsou přitom jen jednou ze tří lokalit, které archeologové z Filozofické fakulty MU systematicky prozkoumávají.

Han The Thanh se narodil roku 1972 v Haiphongu ve Vietnamu. V roce 1990 odjel v rámci programu určeného pro studenty z rozvojových zemí do České republiky. Zde absolvoval roční jazykovou přípravu v Poděbradech a posléze Fakultu informatiky Masarykovy univerzity, na níž v roce 1996 získal magisterský a v roce 2001 PhD. Titul. Po návratu do Vietnamu působil dva roky na Katedře informatiky na Pedagogické univerzitě v Ho Či Minově městě, kde vyučoval předmět Úvod do programování a správcoval univerzitní počítačovou síť. Nyní pracuje jako vývojář pro indickou firmu RVT - River Valley Technologies v oblasti počítačové sazby, kde se podílí na dalším vývoji programu TeX.

Tomáš Kára vystudoval v letech 1987–1994 Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, poté nastoupil na I. interní kardiologickou kliniku Fakultní nemocnice u sv. Anny. Doktorské studium absolvoval z velké části na Mayo Clinic v Rochesteru (Minnesota, USA), kde od roku 2001 působí jako odborný asistent na Klinice kardiovaskulárních chorob. V současné době rovněž pracuje jako vedoucí projektu Mezinárodního centra klinického výzkumu Brno. Tomáš Kára je držitelem řady studentských i vědeckých ocenění a spoluautorem několika patentů v oblasti kardiovaskulárního lékařství. V letech 1984-1993 byl členem české juniorské i seniorské veslařské reprezentace; k jeho největším úspěchům patří bronzová medaile z akademického mistrovství světa v roce 1992 v Poznani či 5. místo na Světové univerziádě v Buffalu v roce 1993.

Kvalita života nespočívá jen v tom, že piji čistou vodu nebo že se živím nezávadnými potravinami.

Vyspělé komunikační technologie jsou dnes již běžnou součástí našeho života. Málokterý uživatel však tuší, čím je vlastně umožněno ono zázračné přenášení a zpracování signálů, díky kterým můžeme třeba mailovat, prohlížet si webové stránky, stahovat data nebo digitálně fotografovat. Málokdo ví, z čeho je vyroben procesor jeho počítače. A jak s vývojem komunikačních technologií souvisí v současnosti módní téma nanostruktur? Odborníci z Ústavu fyziky kondenzovaných látek Přírodovědecké fakulty MU by jistě na takové otázky dokázali odpovědět. Jejich výzkumný záměr s názvem "Fyzikální a chemické vlastnosti pokročilých materiálů a struktur" jde samozřejmě mnohem dál a hlouběji.

Hned dva výzkumné záměry Lékařské fakulty Masarykovy univerzity uspěly v grantovém řízení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Pouze jeden se však dostal do kategorie A, která zaručuje plné pokrytí všech rozpočtových nákladů. Stal se jím výzkumný záměr Vnitřní organizace a neurobiologické mechanismy funkčních systémů CNS, na němž se podílí většina neurovědných pracovišť LF a jehož hlavním řešitelem je přednosta I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice U Svaté Anny prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Masarykova univerzita v Brně dlouhodobě zaujímá mezi našimi vysokými školami pevnou pozici především jako výzkumná univerzita s kvalitní a vyváženou vzdělávací a tvůrčí činností. V posledních letech je její jméno stále častěji spojováno s představou rozvoje a rychlých změn. Co však tyto změny představují? Jak rychle a kterými směry se MU rozvíjí v porovnání s ostatními veřejnými vysokými školami v České republice?