Jste v šoku – dvacetiletý klučina ze sousedství prý včera náhle zemřel... A to jste s ním ještě den předtím mluvili – vůbec nevypadal nemocně. Před rokem byl ale dlouho v nemocnici – srazilo ho auto a měl vícečetná poranění, museli mu dokonce vzít i slezinu...
Jaký má slezina v organismu význam?
Výčet funkcí sleziny se dlouho omezoval pouze na filtraci protékající krve, díky které jsou odbourávány poškozené nebo přestárlé krevní buňky a vychytávány případné bakterie přítomné v krvi. Je známo, že jedinci, kteří nemají slezinu, trpí poněkud častěji na tromboembolickou chorobu, tedy ucpávání cév krevními sraženinami, a v horizontu desítek let i na nádorová onemocnění. Pro život je nicméně naprosto prioritní imunitní funkce sleziny – během posledních asi 60 let bylo vypozorováno, že lidé, kteří nemají slezinu, častěji umírají na rychle a těžce probíhající bakteriální infekce.
Teprve před několika lety byly ale ve slezině prokázány naprosto jedinečné imunitní buňky, takzvané paměťové B-lymfocyty. Tyto buňky jsou schopny okamžitě po své stimulaci produkovat specifické protilátky proti tzv. opouzdřeným bakteriím (patří sem meningokok, pneumokok a hemofilus), čímž usnadní jejich rozpoznání dalšími složkami imunitního systému a jejich rychlé zneškodnění.
V případě, že tyto buňky v organismu chybí, například po operačním odstranění sleziny, po jejím ozáření, při destrukci slezinné tkáně nádorem nebo autoimunitním onemocnění či při jaterní cirhóze anebo vzácně i z vrozených příčin, nerozvíjí se tato úvodní fáze imunitní obrany proti dobře vybaveným patogenům a hrozí těžká infekce se zaplavením celého organismu bakteriemi (lidově zváno „otrava krve“ a odborně sepse, selhání funkce základních životních orgánů a případně i smrt.
Co je to OPSI syndrom a jak se projevuje?
Zkratka OPSI vznikla z anglického termínu overwhelming postsplenectomy infection – česky bychom řekli extrémně rychle probíhající sepse u lidí po odstranění sleziny. Bylo vypozorováno, že úmrtnost na rozvinutý OPSI syndrom se pohybuje mezi 60 až 80 procenty a přitom trvání příznaků choroby může být pouze několik hodin!
V lékařské literatuře je takových tragických případů popsána celá řada; riziko tohoto stavu je celoživotní a odhaduje se na jedna až tři procenta všech dotyčných pacientů. Pro představu: jen ve Fakultní nemocnici v Brně je ročně provedeno přibližně 50 až 70 operačních odstranění sleziny.
Prvotní projevy OPSI jsou často nespecifické – únava, bolesti kloubů a svalů, může být průjem. Za nejzávažnější projev možného rozvíjejícího se OPSI syndromu je u osob se zaniklou či porušenou funkcí sleziny třeba považovat jakýkoli vzestup tělesné teploty nad 38°C, i když příčinou může být samozřejmě i banální viróza.
Jak lze OPSI syndromu zabránit?
Riziko závažně probíhajících infekcí je u zmíněné skupiny osob celoživotně vysoké. Proto je naprosto nezbytná důsledná prevence a dobré poučení. Je nezbytné zabránit jakýmkoli, i drobným, poraněním (třeba i při pedikúře, práci na zahrádce apod.) – a jakékoli poranění ihned dezinfikovat. Za závažné je nutno rovněž považovat jakékoli poškrábání či pokousání zvířetem – v mordě zvířat je spousta bakterií, které rovněž mohou OPSI syndrom zapříčinit. Jakékoli poranění by se mělo ihned dezinfikovat a v případě rozvoje známek zánětu (bolestivost, otok, zarudnutí, hnisavá sekrece) co nejdříve vyhledat lékaře. V případě epidemií či pandemií je vhodné vyhýbat se velkým kolektivům a evidentně nemocným lidem.
V rámci preventivních opatření nelze nikdy dostatečně zdůraznit význam očkování. Doporučuje se každoroční očkování proti chřipce a v případě pandemie i proti jejímu pandemickému kmeni. Ptáte se proč a zda vakcína není nebezpečná? Vakcíny distribuované v Česku neobsahují živý virus – jejich aplikace tedy nemůže chřipku vyvolat. Význam tohoto očkování je přitom nesmírný: virus chřipky má obrovský epidemický potenciál (nevybírá si mezi zdravými mladými či starými a nemocnými), během svého množení v organismu tlumí funkce imunitního systému a tím usnadňuje rozvoj závažných bakteriálních infekcí a navíc poškozuje sliznice dýchacích cest, kam poté snáze přilnou právě zmíněné opouzdřené bakterie, nejčastěji pneumokoky.
Dalším doporučeným očkováním je tak logicky očkování proti pneumokokům. V současnosti jsou k dispozici dva typy vakcín – jedna vede k vytvoření protilátek proti 13 typům pneumokoků, které vyvolávají invazivní infekce, a zanechává imunitní paměť. Ta druhá vakcína pokryje sice 23 sérotypů pneumokoků, ale imunitní paměť nezanechá. Proto se vakcíny kombinují – nejdříve se podá vakcína vedoucí k vytvoření imunitní paměti a následně se snažíme rozšířit spektrum pokrytých sérotypů druhou vakcínou.
Vakcinace proti chřipce a proti pneumokokům je u pacientů s porušenou či zaniklou funkcí sleziny naprosto prioritní. Teprve v dalším průběhu se doporučuje doplnit očkování proti meningokokům, hemofilu, případně proti virovým žloutenkám typu A a B. Nutné je pak nezapomínat na pravidelné přeočkování proti tetanu.
Ty nejdůležitější vakcíny jsou bohužel velmi drahé – příčinou tak vysoké ceny byl několik desetiletí trvající komplikovaný vývoj vakcín – a v současnosti je pojišťovny plně nehradí. Přitom je ale známo, že vakcinací proti pneumokokům se ročně zachrání desetitisíce především dětských životů.
Co dělat při horečce?
Jakákoli horečka nad 38°C je u lidí, kteří mají narušenou funkci nebo jim zcela chybí slezina, velmi varovným příznakem. Proto je třeba co nejdříve, nejpozději do dvou hodin od začátku horečky, vyhledat lékaře, který pak rozhodne o dalším postupu. Pokud to není možné, měl by být takový člověk vybaven tzv. pohotovostním antibiotikem a může užít jednu dávku dříve, než se mu podaří dostat k lékaři. Jde o absolutní výjimku v domácím používání antibiotik, a je možná jen proto, že může zachránit život.
Hrozí nějaké riziko při cestě do zahraničí?
Je známo, že osoby s porušenou či zaniklou funkcí sleziny trpí také závažnějším průběhem malárie. Proto by se vždy před odjezdem do rizikových oblastí měli poradit v ambulanci zabývající se cestovní medicínou. Současně je zvýšené riziko závažné formy babesiózy – zvláštní parazitární choroby přenášené klíšťaty a vyskytující se na území Spojených států amerických.
Více informací lze získat v Doporučeném postupu péče o pacienty s porušenou či zaniklou funkcí sleziny, který je k dispozici na internetových stránkách České společnosti infekčního lékařstvím, nebo na jakémkoliv infekčním oddělení či klinice.
Autor článku působí na Klinice infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno a je také spoluautorem zmíněného Doporučeného postupu. V případě další dotazů o této problematice jej můžete kontaktovat na tel. 532 232 165 či e-mailu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
