Univerzita mohla nést i jméno Klementa Gottwalda

Stejně jako se v souvislosti s různými režimy přejmenovávají města, dostávají nové názvy i instituce. Jejich změna se nevyhnula ani Masarykově univerzitě. Nesla označení Česká univerzita v Brně nebo ještě docela nedávno i Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Mohla však být také univerzitou Gottwaldovou nebo Dobrovského.

Ale po pořádku. Spolu s jednáními o samotném vzniku vysoké školy v Brně se jednalo i o jejím názvu. Většina členů vědecké rady univerzity se shodla na tom, že by univerzita měla nést Masarykovo jméno. Našla se však i výjimka. Poslanec Cyril Stojan žádal, aby se univerzita jmenovala Cyrilometodějská. Tentýž muž ostatně navrhoval, aby její součástí byla i teologická fakulta. A to v době, kdy zákonodárci jednali o tom, že by se teologické fakulty od vysokých škol měly odloučit.

První vážné útoky na název univerzity přinesla druhá světová válka. „V roce 1940 byla v souvislosti s odstraňováním symbolů samostatného Československa přejmenována na Českou univerzitu v Brně s německým ekvivalentem,“ připomíná ředitel Archivu Masarykovy univerzity Jiří Pulec.

Sotva válka pominula, vrátilo se vedení univerzity spontánně ke jménu Tomáše Garrigue Masaryka. Nic na tom nezměnily ani události z února roku 1948. „Přes všechny útoky na Masaryka a vyřazování jeho spisů z knihoven univerzitě jeho jméno zůstávalo. Komunisté se dlouho báli špatných ohlasů, které by to vyvolalo ve světě,“ vysvětluje Pulec.

V roce 1960 však k přejmenování přece jen došlo. Varianty se nabízely všelijaké. Gottwaldova univerzita, Univerzita pracujících nebo Dobrovského univerzita. „Poslední možnost však byla okamžitě zamítnuta, protože Dobrovský byl kněz,“ říká Pulec.

Kdo přišel s nápadem pojmenovat školu po fyziologovi, přírodovědci a filozofovi Janu Evangelistovi Purkyňovi, se dnes už neví. Jako nejpravděpodobnější se jeví varianta, že se nápad zrodil v hlavě některého z ministerských úředníků. Je však také možné, že návrh přišel z univerzity, ovšem neoficiální cestou. Nakonec byl schválen a od roku 1960 se vyučovalo na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně.

Když se před srpnem 1968 začaly politické poměry uvolňovat, zasazovala se část akademických pracovníků o návrat k původnímu názvu. Návrh ve vědecké radě univerzity neprošel o jeden hlas. „Ani tehdejší rektor Martinec tomu nepřál. Za jeho působení v nejvyšší funkci by se univerzita přejmenovávala už podruhé, a to by pro něj nebyla dobrá vizitka,“ konstatuje ředitel Archivu Masarykovy univerzity.

Po skončení komunistické éry se univerzita znovu vrátila ke jménu člověka, jenž se o její vytvoření nejvíce zasazoval. Od roku 1990 je opět Masarykova.