Z velkých plánů zůstala jen Právnická fakulta

Dnes se studenti Filozofické a Právnické fakulty při cestě do školy nebo z ní běžně nepotkávají. Mnoho však nechybělo a budovy jejich fakult mohly být sousedkami. Stačilo, aby se v plné míře uskutečnila vize výstavby Akademické čtvrti. Komplex budov měl stát právě v okolí dnešní Právnické fakulty. Nakonec se však postavila jen ona.

Na univerzitě se v jejích počátcích učilo ve velmi provizorních podmínkách. Největšími potížemi v tomto ohledu trpěla Lékařská fakulta, která neměla kam umístit své kliniky a scházely jí i prostory pro teoretické ústavy. Proto se právě její vedení nejvíce zasazovalo o vznik nového univerzitního areálu.

Nejprve se vybíralo z několika lokalit, později byl výběr zúžen na Kraví horu a Žlutý kopec. K dohodě došlo v červnu roku 1922. „Podle ní měla být výstavba soustředěna na dvou vzájemně propojených lokalitách – na svahu Kraví hory a na pozemcích poblíž české techniky mezi ulicemi Veveří a Kounicovou, kde mělo vzniknout Akademické náměstí,“ přibližuje publikace Masarykova univerzita: založení, stavební vývoj, insignie.
Po schválení místa se rozběhly architektonické soutěže i vykupování potřebných pozemků. V květnu roku 1925 začala dílčí soutěž na řešení Akademického náměstí. „Podle propozic jej měly tvořit na severovýchodě budovy ústředních úřadů univerzity, Filozofické a Právnické fakulty a centrální knihovny. Jihozápad měla ohraničovat Přírodovědecká fakulta a vstup na Kraví horu,“ popisuje brožura. Realizaci plánu dostal nakonec za úkol pražský architekt Alois Dryák. Jako první stála Právnické fakulta, přednášet se zde začalo v lednu roku 1932.

Výstavbě akademické čtvrti zabránila hospodářská krize
Hned po Právnické fakultě se mělo začít pracovat na fakultě filozofické, ale nic takového už se nestalo. Architekt Dryák zemřel a následující rok se fakulta musela bránit snahám vlády zrušit ji z důvodu úsporných opatření. Hospodářská krize už naplno udeřila i na Československo a znamenala definitivní konec všem odvážným plánům architektů.

Platilo to i pro výstavbu Lékařské a Přírodovědecké fakulty na Kraví hoře. Projekt vytvořili Jindřich Kumpošt a Bohuslav Fuchs. Zejména druhý jmenovaný patřil v meziválečném období ke špičce ve svém oboru. Na přelomu roku 1932 a 1933 už se zdálo, že nic nebrání tomu, aby se začaly kopat první základy. Bezprostředně po uzavření soutěže však vládní rada zemského úřadu a člen soutěžní komise Bohumil Šel vydal brožuru, v níž horlivě tvrdil, že Kraví hora není vhodným umístěním. Navíc zastával názor, že Přírodovědecké fakultě stačí podmínky, které jí poskytuje areál na Kotlářské, a kupil další argumenty proti výstavbě. I ty zapříčinily, že nápady zůstaly pouze na papíře.