Jméno bývalého rektora se učí dodnes. V entomologických slovnících

Při procházce (nejen) po Brně jich lze projít spoustu. Ulice pojmenované po různých lidech z politického, kulturního či vědeckého života mají navěky ukazovat, že daný člověk byl opravdovou osobností. Podobně je tomu v případě bývalého rektora Masarykovy univerzity v letech 1933 až 1934 a děkana přírodovědecké fakulty Jana Zavřela. Jen s malou změnou. Po váženém entomologovi nepojmenovali žádnou z brněnských ulic, ale tři rody pakomárů, kteří nesou dodnes označení Zavřelia, Zavřeliella a Zavrelimyia.

Přitom ještě po absolvování univerzity, a když učil na gymnáziu, nemohl nikdo odhadovat, že jej jednou budou uznávat vědci z celé Evropy i ze Spojených států. Jeho zájem o hmyz se měl teprve naplno rozvinout. „Nejdříve pracoval jako gymnaziální profesor a tehdy bylo zvykem, že ač to profesoři neměli v povinnostech, něčím se odborně zabývali,“ říká František Kubíček, který se historii přírodovědecké fakulty věnuje, a popisuje, že Zavřel se pod vlivem odborné četby pustil do studia pakomárů. „Nikdo jiný se na ně totiž tehdy u nás nezaměřoval.“

i

Zavřelovy znalosti v oboru dosáhly takové míry, že když v roce 1919 spolu s Masarykovou univerzitou a její přírodovědeckou fakultou vznikl zoologický ústav, stanul v jeho čele a byl pověřen jeho budováním. A staral se o něj podle pramenů vzorně. Studenty vozil na expedice, přičemž se zaměřil na jižní Moravu. „Studoval zde právě ony pakomáry, začal je pomalu mapovat a napsal jejich český určovací klíč,“ uvádí Kubíček. Pozdější Zavřelia a Zavřeliella jsou nejrozšířenější skupinou vodních organismů, žijí ve všech typech vod a vypadají podobně jako komáři. Liší se jen tím, že nejsou bodaví.

Ačkoliv měl zoologický ústav stovky posluchačů, Zavřel dokázal výuku odstartovat jen se třemi asistenty a za pomoci externích učitelů. Přesto si našel čas i na korespondenci se zahraničními odborníky. Kontakty s vědci z celého světa pomáhaly nejen jemu, ale i fakultě. „Studenti se tehdy potýkali s nedostatkem učebnic, a tak je do Brna zdarma posílali Zavřelovi známí. Díky němu byla založena úžasná odborná knihovna,“ podotýká František Kubíček a dodává, že přírodovědecká fakulta je pravděpodobně jediná v Brně, kde se dnes najdou americké učebnice ze 30. let 20. století.

Kromě vědeckého přínosu Zavřel fakultě výrazně přispěl i svými manažerskými schopnostmi. Funkce sekretářek v té době na univerzitě neexistovala, takže se staral o všechno papírování. A když se v době hospodářské krize stal rektorem, dokázal úspěšně čelit všem snahám o zrušení své domovské fakulty a převedení té filozofické do Bratislavy. Od práce ho neodradila ani válečná léta. „Nejdřív měl povoleno pracovat ve své univerzitní pracovně, ale i tu musel později opustit,“ vzpomíná Kubíček. S o to větší chutí se pustil do obnovování činnosti zoologického ústavu po skončení války. Dlouho však už nepracoval, zemřel v roce 1946.