Setkávání s Brňanem Gödelem si považoval i Einstein

Narodil se v Brně, odborníci jej považují za geniálního logika a časopis Time jej zařadil mezi sto největších myslitelů 20. století. Přesto se v České republice o fyzikovi a filozofovi Kurtu Gödelovi příliš nemluví.

„Možná kvůli jeho příslušnosti k německé menšině, která nebyla v Brně oblíbená, či z toho důvodu, že jeho otec byl ředitelem textilní továrny, a proto byl ideově nepřijatelný pro komunistický režim,“ uvádí některé důvody Nikola Plhoňová z brněnské Společnosti Kurta Gödela. Jinde však na věhlasného matematika vzpomínají často. Proč? Třeba proto, že formuloval dvě věty o neúplnosti, které umožnily nástup počítačů. Světoznámého vědce připomněla výstava na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.

Jinak než z ní se totiž o Gödelovi lidé mnoho nedozvědí. Snad jen ten, kdo půjde Pellicovou ulicí, si může všimnout pamětní desky na jeho rodném domě. Kurt Gödel se narodil v roce 1906, navštěvoval druhé německé reálné gymnázium, ale matematika mu nejdřív vůbec nešla. „Pravděpodobně měl stejně jako jiné geniální děti problém s tím, že mu některé věci přišly tak jednoduché, že odmítal akceptovat, že skutečně tak jednoduché jsou,“ odhaduje možnou příčinu jeho potíží Plhoňová.
Vysokou školu Gödel ovšem odešel studovat do Vídně a do Brna už se nikdy nevrátil. Jako svůj obor si vybral fyziku a od té se později přesunul k matematice a logice. Disertaci dokončil v roce 1929 a hned dva roky nato přednesl vědeckému světu na konferenci svoje dvě matematické věty. První říká, že žádný formální systém nemůže být zároveň úplný a bezesporný, a druhá, že bezespornost formálního systému nelze uvnitř tohoto systému dokázat.

Ačkoliv právě na jeho objevu postavil John von Neumann svoji práci o prvních počítačích, Gödelovo zjištění poprask nevyvolalo. „Podal takové důkazy, že se o nich nedalo diskutovat. Navíc i na spoustu odborníků bylo jeho myšlení příliš pokročilé a zkrátka ho nepochopili,“ podotýká Plhoňová, která zároveň upozorňuje na další objev, o němž se tolik nemluví. Rodák z Brna se totiž zabýval i cestováním v čase. Dle slov profesora Jana Novotného, odborníka na teorii relativity z Přírodovědecké fakulty MU, je podle Gödelových výpočtů něco takového opravdu možné. „To, co vymyslel, neodporuje rovnici obecné teorie relativity, ale je tady spousta filozofických námitek,“ říká Novotný. Jakých například? „Pokud by se někomu skutečně povedlo vrátit se zpět časem, mohl by třeba zabránit setkání své matky a otce a nemusel se pak vůbec narodit,“ uvádí Novotný.

O výjimečnosti Kurta Gödela svědčí kromě jeho vědecké práce také pověst, jakou si vybudoval u svých kolegů. Před druhou světovou válkou utekl do amerického Princetonu, kde působil v Ústavu pokročilých studií a setkal se tam i s Albertem Einsteinem. Ten bral z celého pracoviště podle vzpomínek pamětníků jako jediného sobě rovného právě Gödela. „Einstein přímo řekl, že chodí do institutu jen kvůli výsadě moci Gödela doprovázet na cestě domů,“ doplňuje Nikola Plhoňová.