Zakladatel Babák pomáhal brněnském vysokým školám

Před měsícem jste si na tomto místě mohli přečíst text o objeviteli ferritinu a muži, jenž jako první český vědec dokázal vyrobit inzulín v čistém stavu, Vilému Laufbergerovi. Je-li řeč o Laufbergerovi, pak ovšem musí být zmíněn také jiný významný vědec, Edward Babák. To on byl Laufbergerovým učitelem a kromě vědomostí mu dokázal předat i lásku k tomu, co dělal.

Aby také ne. Vždyť sám Babák nadšeně vykonával tolik aktivit, že kdyby si je rozdělili dva lidé, rozhodně by se v životě nenudili.

Ačkoliv nejvíce se tento hlavním zaměřením fyziolog angažoval v Brně, jeho akademická kariéra začala v Praze. V roce 1892 odmaturoval a  přihlásil se na tamní lékařskou fakultu. „Tehdy se začínala formovat moderní politická scéna. Babák do tohoto prostředí rychle vplul, dobře se znal s Masarykem a angažoval se i v jeho České straně lidové,“ píší Pavel Bravený a Zdeněk Franc v monografii o Babákovi.

Zájem o veřejný život byl však jen jednou z jeho charakteristik, jinak se jeho myšlení točilo kolem tří opěrných bodů: medicíny, filozofie a  přírody. Své poznatky uměl navíc vzácně předávat svým žákům.
Jejich výuka Babáka zajímala natolik, že v roce 1901 navrhl moderně pojatý didaktický systém výuky biologie na lékařské fakultě. „Vycházel přitom ne jako všichni před ním z orgánové klasifikace, ale z funkčních systémů,“ upozorňují Bravený a Franc. Nejen proto patřil Babák mezi velmi oblíbené učitele. Posluchači často vzpomínali třeba na jeho pracovnu, kam si je často zval a kde mohli vidět v teráriích varana, aligátora, ještěrku nebo veverku, kterou Babák občas nosil i v kapse svého pláště.

Po první světové válce ale pražskou lékařskou fakultu opustil. Nabídl se ministerstvu školství jako expert pro budování Masarykovy univerzity. Nakonec ovšem nepomáhal jen jí. Před válkou mělo totiž celé Rakousko-Uhersko jen jedinou zvěrolékařskou školu. Ve Vídni, odkud museli všichni Čechoslováci po osamostatnění republiky odejít. Proto spolu s Masarykovou univerzitou vznikala také Vysoká škola veterinární medicíny, dnešní Veterinární a farmaceutická univerzita.

Edward Babák se stal jejím prvním rektorem, ale působil současně i na univerzitě pojmenované po Masarykovi. Když mu skončilo funkční období na veterinární vysoké škole, stal se děkanem lékařské fakulty na Masarykově univerzitě. V letech 1924 až 1925 působil dokonce jako rektor celé Masarykovy univerzity a zasloužil se mimo jiné o to, že v Brně zůstala filozofická fakulta a nepřesunula se do Bratislavy, o čemž se tehdy vážně uvažovalo.

Ani tím ovšem výčet Babákových aktivit nekončí. Založil řadu spolků, společností a časopisů. Byl členem České pedagogické společnosti, z níž vznikla Pedagogická škola a Společnost pro výzkum dítěte a péči o dítě. Obě instituce byly jakýmsi předobrazem pedagogických fakult, které v té době neexistovaly. O to, že se zrodily později, se tedy zasloužil i  Babák. Dlouho věnoval ohromné úsilí tomu, aby se bez výjimky všem učitelům dostalo vysokoškolského vzdělání.