Setkali jsme se po obědě, na který si Němec zašel do menzy Právnické fakulty MU, kam chodil jako tamější student. Chtěl zavzpomínat na časy, které strávil v Brně. Po studiích se totiž přesunul do Prahy, kde se svou advokátní činností pronikl poprvé do médií, když začal napadat poplatky bank za vedení hypotečních účtů. V současnosti je známý především díky boji s protiprávními exekucemi, kterých už zastavil několik tisíc. Zatímco první téma rozjel z vlastního zájmu a do pozornosti médií se dostal více méně náhodou, v otázce exekucí to bylo opačně.
Jak jste se tedy k řešení exekucí dostal?
Na počátku stála rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2013 o tom, že se mají zastavovat protiprávní exekuce nařízené na základě neplatné rozhodčí doložky. Když jsem s novináři řešil bankovní poplatky, ptali se mě i na další věci z oboru, a tak jsem je upozornil na tento konkrétní judikát, díky kterému se mohly zastavit bez nějakého složitého řešení tisíce exekucí. Vyšel o tom článek a k mému překvapení se nic nestalo.
Takže jste se tomu začal věnovat sám?
Upozorňovali jsme na to nejdřív i politiky, ale ty to před volbami nezajímalo, i když mohli pomoci spoustě lidí, aniž by museli měnit jakýkoliv zákon. Nic se nestalo ani po volbách, tak jsme to zkusili a založili projekt Exekutormasmulu.cz.
Petr Němec (1984)
Proč se do toho podle vás nikdo jiný nepustil, když je to tak snadné?
Lidé se neumí moc bránit a neziskové organizace zase nemají finance na nějakou větší pomoc. Pro advokáty pak nejsou jednotlivé případy finančně zajímavé. Ale pokud to začnete dělat ve větším objemu jako my, ušetříte spoustu energie a můžete si práci zjednodušit. Netrávíte pak nad případem deset hodin, ale třeba jen dvě. U advokátů je taky ten problém, že se v posledních letech hodně bojovalo proti exekutorům a těm, kteří stojí na straně úvěrových společností, a zapomnělo se na ty, kteří pomáhají dlužníkům. Odměny se tak snížily paušálně všem, přitom poskytovatel půjčky si svého právního zástupce zaplatí, kdežto z člověka, který je v exekuci, nedostanete často ani zálohu a pak ani peníze za zastupování před soudem, protože je prostě nemá.
Jestliže existuje rozhodnutí Nejvyššího soudu, tak by ale mohly v těchto případech jednat i soudy samotné...
U nezákonných exekucí justice v řadě případů pochybila. Už od roku 2011 soudy v podstatě neměly nařizovat exekuce na základě špatné rozhodčí doložky a později mohly dokonce exekuce zastavovat. To se ale v nějaké větší míře nedělo a důvod je zřejmě ten, že by to pro ně znamenalo práci navíc. Nejen při prvotním rozhodování, ale i v tom, že by se jim pravděpodobně zvýšil počet odvolání. V Česku je obecně problém s tím, že dlouho trvá, než se podaří prosadit judikaturu nejvyšších soudních instancí u nejnižších soudů, a řadě věcí by pomohlo také posílení administrativní složky soudů.
Mohou tomu nějak pomoct i sami dlužníci?
V prvé řadě se musí začít bránit a měli by se vždy nechat před soudem zastupovat advokátem. Jinak si je úvěrové firmy namažou na chleba. V právu to totiž funguje jako v jiných oborech a na některé věci prostě potřebujete odborníka. Každému je jasné, že prasklou žárovku si může vyměnit sám, ale na rozvody elektřiny už potřebuje elektrikáře. Stejně tak si asi každý dokáže samostatně posoudit před podpisem smlouvu a její podmínky, ale argumentace u soudu už vyžaduje studium literatury nebo judikátů a na to jsou lepší profesionálové.
Jak jsme na tom vůbec v Česku s exekucemi, je to opravdu tak aktuální téma?
Jde především o zátěž z minulosti, kterou se teď snažíme řešit. I díky mediálnímu zájmu se totiž výrazně zlepšila legislativa a s ní i celý trh bankovních a nebankovních půjček a exekucí, takže problém se už neprohlubuje, nebo rozhodně ne tak rychle.
Bojoval jste proti bankovním poplatkům a exekucím. Co bude dál?
Chtěli bychom se věnovat otázce oddlužení neboli osobních bankrotů. Jejich podmínky se výrazně zlepšily a jde to udělat mnohem jednodušeji. Vyplatí se to tak už i advokátům, kteří berou za dohled nad celým procesem čtyři tisíce – dřív to znamenalo věnovat nějakých třicet hodin tomu, že projdete hromadu papírů přinesených v igelitce z Delvity, dnes je to i pro nás jednodušší proces. Ukazuje se ale, že ho po zmírnění podmínek paradoxně využívá méně lidí. Nedávno mně totiž jeden klient řekl, že se mu oddlužení nevyplatí, protože by mu zůstalo na živobytí méně peněz, než když je v exekuci. Ty podmínky se musí vyrovnat, jinak to nebude fungovat.
V médiích vystupujete jako bojovník, ale na stránkách vaší advokátní kanceláře se inzerujete i jako mediátor. Jak často vystupujete v roli urovnávače sporů?
Popravdě to moc nedělám. Zajímá mě to a myslím si, že má smysl to dělat, ale asi to vyžaduje trochu jiné nastavení a životní postoj. Já mám teď trochu jinou roli, vystupuju spíš jako gladiátor (říká, že to musíme dát do titulku).
Vás asi média baví, že?
Určitě ano, ale musím říct, že můj účet na Tinderu to moc neovlivnilo (směje se). Je to prostředek, jak opakovaně dostávat do veřejného prostoru daná témata a dávat vědět lidem, že jim můžeme pomoci. Lépe se dostáváme i k jiným advokátům, kterým předáváme naše znalosti a školíme je. Je jednodušší říct něco na Primě než psát dva měsíce odborný článek pro hrstku kolegů. Využívám k tomu i twitterový účet @SemSuchar. Dřív jsem ho měl anonymní, ale už to tak není a musím si tak dávat pozor na vtipy. Za jeden takový vtip už mám za sebou kárné řízení.
Jak vlastně reagují kolegové advokáti na váš mediální obraz a vůbec boj za ty nejslabší?
Už se mě párkrát advokáti protistrany ptali, jestli ty spory neberu moc osobně. Beru, těm lidem se děje nespravedlnost a nikdo jiný jim nepomůže, což mě štve. Ale snažíme se s kolegy příliš osobně to nebrat a minimalizujeme komunikaci s klienty na to nejnutnější. Taky si hlídáme volný čas a máme možnost chodit i na psychoterapii, abychom se nedostali do situace, že nás práce pohltí nebo se z ní zhroutíme.
Když si tak hlídáte volný čas, tak jak relaxujete?
U pornografie... a taky se snažím sportovat, pracovat rozumně a mít volnou aspoň celou sobotu.
