Maligní melanom (MM) patří u mladé generace do 20 let mezi vzácné nádory, ale s prudce rostoucím výskytem. Pacienti mladší 20 let tvoří pouze jedno až tři procenta ze všech MM v populaci, pouze 0,3 až 0,4 procenta je u prepubertálních dětí. V raném dětství je vznik MM dáván do souvislosti s genetickou predispozicí, později souvisí jeho vznik s vystavením slunečnímu záření.
Incidence kožního melanomu dramaticky narůstá, o 4 až 5 procent za rok, a výskyt se posouvá směrem k mladším věkovým skupinám. Na vzniku se kromě fototypu kůže a vystavení UV záření podílí rodinná predispozice, existující pigmentové névy, genetické faktory či poruchy imunity. Většina MM u dětí vyrůstá nově a od melanomů v dospělém věku se liší epidemiologií, predispozičními stavy, frekvencí a typem genetických abnormalit a zřejmě také odlišnými patogenetickými mechanismy.
Diagnostiku u dětí komplikuje množství jiných pigmentových kožních lézí či absence rizikových faktorů, a tak se na tuto diagnózu často nemyslí. Přitom u MM výrazně platí závislost úspěšnosti léčby na časnosti záchytu. Lokalizovaný melanom je chirurgická nemoc. Prognózu pokročilého melanomu pak výrazně ovlivnila moderní éra imunoterapie.
MM je nádor s nejširším spektrem mutací signálních drah, probíhá řada klinických studií s cílenou léčbou. Bohužel všechny tyto studie jsou projektovány pro dospělý věk a pro děti pod 18 let věku je tento způsob léčby tzv. off label a oficiálně prakticky nedostupný. Výjimkou jsou tři klinické studie fáze dva, které testují využití imunoterapie u dětí.
Prognózu MM u dětí a dospívajících je obtížné předpovídat, závisí na více faktorech. V klinických faktorech hraje roli věk, pohlaví (úmrtnost u chlapců je o 25 procent vyšší než u dívek), lokalizace a rozsah nemoci. Patologické faktory zahrnují typ melanomu, tloušťku, pozitivní vaskulární invaze, přítomnost ulcerace, vysokou růstovou aktivitu. Významné jsou také biologické faktory, tedy zejména analýza mutací.
Nejvýznamnějším prognostickým faktorem je pak rozsah nemoci. Deset let přežívá více než 85 procent dětí s lokalizovaným MM, ale pouze 10 procent s pokročilým a metastatickým maligním melanomem.
Důležitá je proto prevence, i když její možnosti jsou u dětí omezené. Genetické faktory lze stěží ovlivnit. Především tak platí ochrana před UV zářením (dětská pokožka je výrazně tenčí a citlivější než dospělý typ kůže). Děti do 3 let věku by neměly být vystaveny přímému slunečnímu záření vůbec. U starších dětí je doporučeno používání krémů s vysokým ochranným faktorem, sluneční brýle a pokrývka hlavy. U adolescentů pak nedoporučujeme návštěvu solárií.
Autorka působí na klinice dětské onkologie FN Brno a na LF MU.
