Po stovky let byla alabastrová kůže výsadou šlechty a vyšších společenských vrstev, zatímco opálení bylo vlastní vrstvám nižším, které trávily svůj čas pracemi na polích. V průběhu posledních asi sta let se však světonázor otočil o 180 stupňů. Pokud se dnes nepyšníte karamelovou kůží, znamená to, že jste v létě ani nebyli na pořádné dovolené. Co stojí za jejím vznikem a jaká jsou úskalí opalování?
Kůže je nejrozsáhlejším orgánem lidského těla a označení orgán jí také právem náleží. V první řadě je jakýmsi ochranným štítem těla proti vnějším vlivům, avšak neméně důležité jsou i její další funkce, jako je termoregulace, vylučování, absorpce, smyslové vnímání a podobně.
Za opálení je zodpovědný pigment zvaný melanin. Jeho produkci pozitivně regulují melanocyty, které se nacházejí ve spodní vrstvě pokožky zvané epidermis. Využívají k tomu stimulující hormon MSH, jenž se vytváří v podvěsku mozkovém, který je napojená na optický nerv. To mu umožňuje reagovat na množství a intenzitu slunečního záření.
Barva kůže, která je pro jednotlivé lidské rasy charakteristická, však není dána počtem melanocytů, jak by se mohlo zdát, nýbrž množstvím a druhem melaninu, který produkují.
V zásadě existují tři typy tohoto pigmentu mimo jiné zodpovědného i za barvu očí a vlasů. Nejběžnější je hnědočerný polymer eumelanin, dále červenohnědý feomelanin, který převažuje u zrzavých jedinců, a neuromelanin nacházející se v mozku. Blonďaté vlasy jsou tak důsledkem nízké hladiny hnědého eumelaninu za současné absence ostatních druhů pigmentů, šedé vlasy zase výsledkem nízké hladiny černého druhu eumelaninu za absence ostatních.
Obrana před ultrafialovým zářením
Zpátky k opalování. Jak jsme si řekli, aktivitu melanocytů stimulují sluneční paprsky. Záření má tři složky: infračervenou, viditelnou a ultrafialovou. Ultrafialové záření se dále člení do tří kategorií dle vlnové délky sestupně na UVA, UVB a UVC, přičemž největší vrásky na čele (a to doslova) způsobuje záření typu UVB, které je hlavně zodpovědné za stárnutí kůže a také nádorové bujení. Tím samozřejmě není řečeno, že se ostatní dva druhy na těchto procesech nepodílí.
Melanogeneze, jak se proces tvorby melaninu nazývá, má ochránit podkožní vrstvu před poškozením slunečním zářením, jelikož má schopnost toto záření absorbovat. Podobně se u některých opalovacích krémů využívá chemické ochrany založené na absorpci UV záření. Na tomto principu fungují krémy, kde je účinnou látkou nejčastěji kyselina para-aminobenzoová (PABA), avobenzon, deriváty kyseliny skořicové, benzofenony nebo anthraniláty. Další možností je protekce fyzikální, při níž jsou sluneční paprsky odráženy, nebo rozptylovány, aby se minimalizoval kontakt s pokožkou. Mezi ty patří třeba oxid zinečnatý, nebo titaničitý.
Úroveň ochrany před UVB paprsky udává tzv. SPF (z anglického sun protection factor). Například SPF 15 filtruje 93 procent UVB paprsků, SPF 30 pak už 97 procent. Při výběru opalovacího krému bychom se však měli soustředit také na šíři spektra záření, tedy i na to, zda poskytuje ochranu i vůči paprskům UVA, které mají schopnost penetrovat kůži dokonce hlouběji než paprsky UVB.
Světlá pleť poskytuje ochranu zhruba o hodnotě SPF 3,4, pleť Afroameričanů pak v průměru kolem 13,4. Není ale pravdou, že by tmavá pleť byla jednoznačnou výhrou v loterii, i když je v tomto případě riziko rakoviny kůže snížené.
Uvádí se například, že za padesáti procenty melanomů tmavé kůže stojí tzv. akrolentiginózní melanom, jinak nazývaný také skrytý melanom. Skrytý proto, že se často nachází na místech, kterým člověk moc nevěnuje pozornost (plosky chodidel, dlaně, vespod nehtů a podobně) a navíc jsou laikem snadno zaměnitelné za menší krevní sraženinu. Takto také zemřela slavná reggae legenda Bob Marley, který přehlédl vznikající melanom na noze. Když mu po diagnóze lékaři nabídli operaci, odmítl ji, protože podobné zákroky nebyly v souladu s jeho rastafariánskou vírou.
Proč se kůže spálí a jak vznikne rakovina
Pokud kůži dostatečně nechráníme, dochází zejména v případě světlejší kůže k jejímu spálení. To je doprovázeno zarudnutím pokožky a bolestí, v extrémním případě až vznikem puchýřů. Zarudnutí je způsobeno zvýšením toku krve do poškozené tkáně, které nastupuje zhruba po čtyřech hodinách.
Buňky kůže jsou poškozeny následkem fotochemické reakce, dochází ke vzniku reaktivních kyslíkových radikálů, aktivaci zánětlivých procesů a poškození DNA. Nikoho asi nepřekvapí, že mezi opakovaným spálením kůže a zvýšením rizikem rakoviny kůže byla zjištěna přímá souvislost.
Při poškození DNA dochází ke vzniku atypických vazeb v rámci její molekuly – často mezi dvěma thyminy. Na řešení podobných průšvihů jsou sice buňky vybavené opravnými mechanismy, ale pokud je jich hodně, přestanou i ony stíhat. Buňky v lepším případě zahynou, soustavné poškozování ale zvyšuje pravděpodobnost, že přece jen některé přežijí a stanou se buňkami nádorovými.
Ačkoli je třeba mít na paměti rizika, která mohou z nadměrného vystavování se slunečním paprskům plynout, pokud má člověk rozum v hrsti a hned v té druhé vhodný opalovací krém, není třeba podléhat nadměrným obavám. Sluneční paprsky jsou totiž pro lidské tělo potřebné k syntéze vitaminu D, který je důležitý pro metabolismus vápníku a fosforu. Dokonce bylo potvrzeno, že muži s dostatkem vitaminu D mají o 50 procent nižší riziko rakoviny prostaty.
Autorka pracuje na Ústavu patologické fyziologie Lékařské fakulty MU.
