Jan Havelka se při studiu archeologie na Filozofické fakultě MU věnuje i její popularizaci. Za rozvoj pravěké osady Křivolík a organizaci programu pro veřejnost získal v dubnu ocenění Zlatý mamut.
V osmnácti letech se ve Skautu poprvé podíval do pravěké osady Křivolík u České Třebové. Archeoskanzen s replikami pravěkých budov se mu tak zalíbil, že se do něj začal vracet pravidelně, i když programová činnost v zalesněném údolí tou dobou spíše skomírala. Po několika letech se rozhodl zasadit o její obnovu a sklízí úspěch.
„Exkurze pro školy běží kontinuálně celou dobu od chvíle, kdy jsem do osady přišel, ale úplně vymizel program pro starší zájemce. Rozhodl jsem se ho obnovit a začal jsem zvát nejrůznější aktivní mladé lidi na tematické víkendovky,“ popisuje čtyřiadvacetiletý Honza.
V osadě ožívá historie
Víkendovky v osadě Křivolík sestávají z pomocných prací na budování samotné osady a z popularizačního programu. Lidé se tak netradiční formou učí o pravěku nebo ho spíš sami tak trochu zažívají. Ne náhodou se tomuto směru propagace historie říká „Living History“. Lidé mohou v osadě vidět třeba sídlo dávných zemědělců či tábořiště lovců, vyzkouší si celou řadu činností, které prováděl pravěký člověk, včetně práce s autentickými nástroji.
„Kromě programu pro exkurze nebo víkendovky je na osadě neustále spousta práce, její budování a udržování je v podstatě nikdy nekončící proces. Naštěstí na to nejsem sám, máme komunitu skvělých lidí,“ přiznává Jan.
Spolu se svými kolegy a kamarády přihlásil projekt osady Křivolík do soutěže Zlatý mamut, kterou společně vyhlašuje Archeologický ústav Akademie věd ČR, Moravské zemské muzeum a Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU. Soutěž oceňuje nejpřínosnější aktivity v oblasti popularizace archeologie a Janův tým v ní zvítězil ve studentské kategorii.
„Skupina lidí, kteří se angažují v oblasti Living History, je poměrně malá, takže se osobně znám se všemi, kteří vyhráli v ostatních kategoriích. Největší radost tak mám z toho, že vlastně zvítězila celá naše komunita, která tím prokázala, že má lidem co nabídnout a že to děláme dobře,“ usmívá se student.
Průzkumy bez kopání
V rámci svého magisterského studia se ale zaměřuje na něco trochu odlišného – oblastí jeho zájmu je středověk, hlavně se zabývá terénní prospekcí. Zkoumá zemský povrch a to, co je pod ním, aniž by musel kopnout do země. Používá k tomu geofyzikální metody, nejčastěji pracuje třeba s magnetometrem.
„Magnetometr mi umožňuje měřit anomálie v magnetických vlnách a díky tomu si udělat obrázek o tom, co se nachází pod zemí. Někdy si takto potřebujeme udělat přehled o terénu a vůbec nekopat, jindy se tato metoda používá k přípravě místa před záchranným výzkumem,“ vysvětluje Jan.
Své odborné znalosti uplatňuje také jako terénní technik v rámci projektu, který vedou jeho vyučující v ústavu archeologie a muzeologie. Tým zkoumá terénní relikty v zalesněné krajině v jižních Čechách. V praxi to znamená výzkumné výpravy, jejichž cílem je objevit pozůstatky historických staveb a zdokumentovat je.
Vědci se také snaží vytvořit návod pro lesníky, jak taková historicky cenná místa poznat a jak se k nim chovat, aby nedošlo k nenávratným újmám. Projekt bude trvat ještě několik let, takže se Janův tým do jižních Čech podívá ještě mnohokrát.
Jan se plánuje věnovat vědecké práci i dál, rád by pokračoval ve studiu na doktorátu. Stejně tak ale nehodlá skončit s prací pro osadu Křivolík, je to jeho oblíbená náplň volného času. Ocenění v soutěži Zlatý mamut navíc znamená důležitou motivaci v dalším snažení.