Budu upřímný, zpočátku mě němčina vůbec nebavila. Na střední škole to pro mě byl zkrátka až ten druhý cizí jazyk po angličtině. Postupem času mi ale studium němčiny dávalo větší smysl. Přeci jen sousedíme s Německem a Rakouskem, takže pokud německy umíte, můžete si dobře najít uplatnění. Po střední jsem ale německy téměř vůbec neuměl, proto jsem šel na rok na jazykovku. Získal jsem na ní dobrý základ a přihlásil jsem se na obor Německý jazyk se zaměřením na vzdělávání na pajdáku. Na fakultě teď pokračuji v navazujícím studiu.
Líbí se mi kombinace předmětů, kterou obor nabízí. Učíme se zákonitosti jazyka, ve cvičeních si zkoušíme praktické užití jazyka a k tomu máme i různé kulturně zaměřené předměty. Díky nim více poznávám německé umění a společnost. Hodně mě baví třeba výuka literatury. V ní čteme různé knihy i kratší texty v němčině, o kterých potom ve vyučování se spolužáky diskutujeme. Teď na magistrovi už k tomu máme hodně didaktik, ať už v rámci společného pedagogického základu fakulty nebo oboru.
I němčina může být zábavná
Začátek studia na MUNI nebyl úplně jednoduchý. Než jsem si navykl na vysokoškolský režim, přišel covid. Výuku jsme měli online a já si tohle období dost protrpěl. Nejsem zvyklý takto dlouho sedět doma a chyběl mi kontakt s lidmi. Když jsme se potom mohli vrátit do školy, rád jsem navštěvoval i fakultní události, abych mohl být mezi lidmi. Zalíbilo se mi to a řekl jsem si, že by bylo fajn zorganizovat i něco vlastního. Tak jsem oslovil kamarády a uspořádali jsme grilování v Lužánkách. Spolužáky jsme pozvali přes Facebook a učitele přes e-mail. Od té doby pořádáme řadu dalších akcí a na začátku školního roku se vždy snažíme oslovit prváky, aby tato setkání pokračovala.
Lidé z fakulty si našich aktivit všimli a začali nás oslovovat, abychom vypomohli na různých akcích pro studenty a veřejnost, jako jsou Noc vědců, Festival vědy nebo juniorská univerzita MjUNI. Byl jsem za to rád, a když mám prostor, tak jdu školu vždy rád reprezentovat.
Může se zdát, že na takové akce se němčina úplně nehodí. Přeci jen návštěvníci vidí u jiných fakultních stánků hady, obří brouky nebo třeba chemické pokusy. Ty pochopitelně na první pohled zaujmou více než třeba kartičky se slovy. Postupně se nám to ale podařilo změnit. Nezdá se to, ale důležitou roli hraje třeba i oblečení. Když jsem byl loni v Německu, zrovna se tam konala lidová slavnost Dult. Všichni tím žijí, nosí dirndly a lederhosen. Koupil jsem si tam jejich tradiční kalhoty a začal je nosit na fakultní akce.
A potvrdilo se, že i úborem můžete návštěvníky zaujmout. Jejich první slova ale často jsou, že němčinu neznají a nemají ji rádi. My se je proto snažíme přesvědčit o tom, že i když německy nemluví, tak hodně slov znají. Do češtiny totiž spousta německých slov pronikla. Třeba brněnský hantec je založený hodně na němčině: šalina je z německého Elektrische Linie, štatl je ze slova Stadt a kindoši ze slova Kinder. Díky tomu tak zjišťují, že spoustu slov znají. A aktivity je začnou bavit, i když se k němčině zpočátku stavěli skepticky.
I dětem se snažíme ukázat, že němčina není takový strašák, jak se může zdát. V říjnu jsme na fakultě pořádali výuku MjUNI, na starost jsme měli vždy část dětí. Připravili jsme si pro ně prezentaci, která se věnovala právě hantecu. A také brněnským osobnostem, například G. J. Mendelovi. Tím ukazujeme, jak je němčina nejen v Brně zakořeněná a jakou má historii.
Brněnské legendy s ponocným
V kontaktu s lidmi jsem i díky rodinné živnosti. Máme malou cestovku a organizujeme jednodenní výlety i delší zájezdy. Jezdíme hlavně po Česku, ale třeba před Vánoci často vyjíždíme i do Vídně. Zaměřujeme se hlavně na školy, pro které máme připravený speciální program. Abych je ihned zaujal, provádím je po městě v historickém kostýmu ponocného. Třeba nedávno jsem měl na starost asi 40 dětí. Prošli jsme si centrum města, ukázal jsem jim různé zajímavosti a vyprávěl o různých věcech, co se nám tady v Brně odehrály. S dospělými je to pochopitelně trochu jiné, ukazujeme jim i jiná místa a přizpůsobujeme jim i jazyk. Teď se třeba chystám po Brně provádět Erasmáky, na které budu mluvit anglicky. Mé dny jsou tak při studiu na Masarykově univerzitě opravdu pestré. A musím přiznat, že ještě před pár lety bych nevěřil, že v nich bude hrát takovou roli právě němčina.
Němčina
Přibližně 170 až 185 milionů lidí na světě mluví německy, z toho zhruba 80 milionů mluvčích používá němčinu jako svůj druhý jazyk. Samostatná katedra německého jazyka na MUNI vznikla v roce 1992.
