Přejít na hlavní obsah

Student staví čokoládové sochy. Důvody jsou praktické

Čokoládová ztvárnění lidského těla, které vytváří doktorand Petr Sič, mají tu výhodu, že se dají jíst.

K rozhodnutí používat na sochy čokoládu vedly studenta překvapivě pragmatické důvody: Nehromadí se doma, protože se dají sníst. Foto: Archiv Petra Siče.

V akademickém životě se věnuje filozofii umění, v soukromém životě umění naopak tvoří. A to ne jen tak ledajaké. Nejoblíbenějším materiálem studenta sociologie Petra Siče je čokoláda.

„Tvorbě soch se věnuju už delší dobu, s čokoládou ale experimentuju až poslední tři roky,“ vypráví doktorand fakulty sociálních studií ve své kanceláři, která ještě nese stopy po přípravě nedávné vernisáže výstavy jeho děl.

Motivy Sičových čokoládových soch jsou obvykle části lidského těla. „Nejdřív sejmu sádrový odlitek z živého objektu a ten pak naplním materiálem,“ líčí svůj postup tvůrce.

Petr Sič uspořádal výstavu, na které se sešlo na padesát zvědavců, kteří po jejím zhlédnutí sladké exponáty zkonzumovali. Foto: Archiv P. Siče.
K rozhodnutí používat čokoládu vedly studenta překvapivě pragmatické důvody. Když dělával sochy z jiných materiálů jako třeba z plastu, začaly se mu velice rychle hromadit doma a zabírat místo. „I dárky pro kamarády v podobě soch už časem omrzely, a tak mě napadlo zkusit právě čokoládu,“ vysvětluje. Čokoládovou sochu je totiž možné sníst a nikde se na ni doma nepráší.

Na konci března ale zkusil ještě další novou věc, uspořádal v prostorách jedné z brněnských kaváren výstavu, na které se sešlo na padesát zvědavců, kteří po jejím shlédnutí sladké exponáty zkonzumovali.

Pro Siče to mělo i akademický význam: Výstava byla metaforou dekonstrukce díla jeho čtenářem. „V současnosti intenzivně řeším díky psaní své disertační práci metodologický problém vztahu výzkumníka a respondenta. Sám sebe se ptám, do jaké míry je autorem textu zkoumající, zkoumaný nebo čtenář.“

Proto nabídl publiku jako svůj text právě vlastní čokoládová díla. Během vernisáže sledoval, jak k němu návštěvníci přistupují a jeho dílo dokončují aktem pozření. Celou metaforu pak představil na konferenci Vizuálních studií, která proběhla na konci dubna na fakultě sociálních studií.

Stereotypy v oblékání
Není to první Sičův zajímavý experiment. Upozornil na sebe už výzkumem Stereotypy na FSS v rámci projektu Iniciace veřejného prostoru studentského života na FSS.

Nápad, na kterém postavil také svou diplomovou práci, zkoumal neotribalismus na jeho domovské fakultě. Cílem bylo zjistit, nakolik ovlivňuje příslušnost k určitému kmenu (v tomto případě k určité katedře) styl oblékání studenta. Dobrovolníci hodnotili fotografie anonymních návštěvníků kavárny Krmítko podle svých stereotypních představ o oblékání lidí z jednotlivých oborů.

Stejný průzkum provedl Sič nedávno s týmem studentů na dalších fakultách. Výsledky prezentovali na univerzitách v Česku i zahraničí.

Hlavní novinky