Letní školu berou studenti zvláště filologicky zaměřených oborů jako příjemný letní bonus. Za relativně málo peněz (a díky stipendiím občas i takřka zadarmo) se mohou dostat do mnoha vysněných míst a poznat tam spřízněné duše. Často není kvůli velkému zájmu vůbec jednoduché se na letní školu dostat. Rychlé vymýšlení motivačních dopisů a několik byrokratických koleček po odděleních, o jejichž existenci studenti do té doby neměli ani ponětí, ale nakonec přináší skvělou odměnu.
Jednou z možná nejzajímavějších a možná také nejutajenějších destinací, kam mohou studenti jet, je Barcelona. O tamní letní školu, známou jako Estada lingüística d'estiu a Barcelona, se může ucházet každý, kdo na Masarykově univerzitě navštěvuje nebo někdy navštěvoval předměty související s katalánštinou.
Estada lingüística d'estiu nabízí vybraným studentům z katalánských lektorátů, které jsou rozesety po celém světě (přibližně 150 ve více než 30 zemích), možnost strávit během léta v katalánské metropoli celé tři týdny. Studenti jsou tak čtyřiadvacet hodin denně obklopení katalánskou kulturou a tamním stylem života.
Můj pobyt v Barceloně vypadal tak, že kurz katalánského jazyka a reálií zabíral celé dopoledne a odpoledne jsme měli volná. Mohli jsme tak poznávat jedno z nejkrásnějších evropských měst nebo se ponořit do objevování katalánské kultury. A nejlépe se se studiem kultury začíná v kuchyni! Na možnost uvařit si typické katalánské jídlo by možná nebylo nic zvláštního, ale v Barceloně se tak děje v místním kulinářském institutu a pod dohledem šéfkuchařky Eulàlie Fargas. Díky ní se člověk nejen dozví někdy až neskutečné zajímavosti z místní kuchyně, ale především si vyzkouší, jak přežít práci v kuchyni pod taktovkou Pohlreicha v sukních.
Po nástrahách katalánské kuchyně na nás čekala pro změnu trocha pohybu, v tomto případě vertikálního. Trénink castellers (známé stavění lidských věží) ve vás vzbudí hluboký obdiv k malým prckům, kteří se nebojí vyšplhat až na samý vrcholek deseti či více metrové kymácející se lidské pyramidy. Ještě úžasnější ale je pozorovat, jak vás tato několikasetčlenná rodina dokáže rychle přijmout a vtáhnout do svého světa.
Nedílnou součástí léta v Barceloně je také obligátní poznávání Gaudího architektonického génia, barová turistika po bohémské čtvrti Gràcia, pikniky na pláži nebo večerní párty na střeše jednoho z barcelonských modernistických paláců.
Tou nejdůležitější složkou letní školy jsou však noví spolužáci. Nebyla to má první letní škola, ale pořád mne udivuje fakt, že během tří týdnů žijete s lidmi z různých koutů světa (Finsko, Francie, Kazachstán, Mexiko, Německo, Peru, Rusko, Srbsko, USA atd.), ale všichni a za všech okolností spolu komunikujete výhradně v katalánštině. A to i přesto, že všichni umíte anglicky a španělsky, a často mnohem líp než katalánsky, protože většina z vás jsou hispanisté. Další příjemná stránka letních škol je tedy ta, že na nich potkáte lidi, kteří studují nebo se zajímají o přibližně stejné věci jako vy. Od toho pak chybí k celoživotnímu přátelství už jen krůček...
Autor je doktorand na Ústavu románských jazyků a literatury filozofické fakulty.
