Důkladnou inventuru čtrnácti loňských doporučení a další rozvinutí nejdůležitějších z nich, udělala Mezinárodní vědecká rada Masarykovy univerzity (ISAB), která se v Brně sešla začátkem prosince. Většina diskuzí se točila okolo doktorandů, hodnocení výzkumu a personální politiky univerzity.
Členové rady doporučili řadu konkrétních opatření a současně zdůraznili, že musí být postupné a nelze je jednoduše aplikovat napříč univerzitou. Také dodávají, že na příštím zasedání se chtějí zaměřit převážně na humanitní a společenskovědní obory a jejich specifické problémy.
„Pokud jde o hodnocení výzkumu, ISAB doporučuje použít v prvních fázích především pozitivní motivaci vědců a skutečnou evaluaci dle mezinárodních standardů zavést později. Také bylo zdůrazněno, že evaluace nesmí být příliš častá a vždy musí mít konsekvence, ať už pozitivní nebo negativní,“ uvedl prorektor MU pro výzkum Petr Dvořák.
Rada velmi ocenila posun v personálních otázkách a snahy o zvýšení počtu zahraničních akademiků. Bylo zdůrazněno, že tlak na kvalitu a internacionalizaci by se měl dále zaměřit na nižší kvalifikační kategorie akademiků, třeba na odborné asistenty a postdoky. Ti podle rady představují z pohledu výzkumu nejdynamičtější a nejproduktivnější kategorii.
Diskutovalo se také o plánech na získávání postdoků z projektu OP VVV, o nově vyhlášené aktivitě interní grantové agentury – Muni Award in Science and Humanities, a o prestižních Muni Seminar Series. Všechny tyto aktivity jsou dle rady výborné a mohou mít okamžitý a zásadní efekt nejenom na kvalitu výzkumu, ale také na zvýšení prestiže univerzity.
V této souvislosti mezinárodní vědecká rada doporučila, aby se univerzita více věnovala zvyšování kompetence zaměstnanců v komunikaci v anglickém jazyce. Členové rady implicitně zmínili dvojjazyčný, více informativní a strukturovaný web, dvojjazyčnou e-mailovou korespondenci ve všech organizačních záležitostech a intenzivnější komunikaci s významnými absolventy.
Lépe vybírat doktorandy
Druhá část jednání rady byla s představiteli fakult a zahrnovala jak zevrubnou diskuzi nad doporučeními z minulého roku, tak především otázku počtu, kvality a péče o doktorandy a systém doktorského studia. Jako nevhodné bylo označeno přetěžování doktorandů výukou nebo absence různých, dobře definovaných, režimů doktorského studia. Například takového, který by byl více zaměřen na přípravu budoucích vědců, nebo takového, který spíše vychovává vědecky myslící odborníky pro profesní kariéru.
Za zvláště významné považují členové rady zahraniční mobilitu absolventů doktorského studia a používají příměry jako „nejcennější exportní artikl“ a „univerzitní ambasadoři“. Rada také konstatovala, že Masarykova univerzita stále zaměstnává příliš mnoho doktorandů včetně takových, kteří by nesplnili podmínky těchto studií v jiných evropských zemích. „Je tu také řada doktorských studijních programů s nejasnými přijímacími kritérii, podmínkami, kurikuly a kontrolou kvality,“ konstatuje se ve zprávě.
Vůle ke změně
Na závěr rada letos komentovala informace, které získala na jednáních s vedením univerzity i jednotlivých fakult. „Měli jsme zpočátku obavy, že univerzita nebude chtít opustit své zajeté koleje. Pozitivně nás tedy překvapilo, že se za uplynulý rok celá řada věcí změnila,“ komentoval dosavadní působení mezinárodní vědecké rady její předseda Josef Jiřičný. Podle zprávy rady univerzita překonala nebo zdolává mnohé překážky, které se zdály být původně nepřekonatelné.
Rada má čtyři členy, kteří dostávají během roku informace o univerzitě a jednou za rok se osobně na její půdě sejdou a setkají se s děkany fakult a vedením univerzity. „Osobní setkání je pro nás důležité, řadu věcí můžeme zjistit rovnou a doptat se i na další informace. Důležitá je také zpětná vazba, bez níž můžeme jen těžko dávat doporučení,“ dodal Jiřičný s tím, že bude rád za reakce také na doporučení, které rada vypracovala na základě prosincové schůzky.
