V sérii nazvané Nepostradatelní vám přinášíme příběhy neakademických pracovníků, bez kterých by Masarykova univerzita nemohla fungovat.
Každý návštěvník rektorátu na Žerotínově náměstí má třetinovou šanci, že se s ním potká hned po vstupu do budovy. Kazda je totiž jedním ze tří vrátných, kteří mají budovu přes den na starosti a kteří se na vrátnici ve směnném provozu střídají. Jeho úkolem však není jen kontrolovat příchozí a směrovat je do správných kanceláří.
„Všichni, kteří pracujeme na vrátnici, máme vysokoškolské vzdělání a myslím, že ho doopravdy využijeme. Už jen znalost cizích jazyků je pro naši práci klíčová,“ upozorňuje Kazda, který ovládá němčinu a angličtinu. Na rektorát totiž často přicházejí zahraniční studenti či návštěvníci a výjimkou nejsou ani telefonáty z celého světa, které je nejčastěji nutné přepojit.
Drtivou většinu své pracovní doby tráví v kanceláři vrátnice, která je nyní kvůli rekonstrukci vstupních prostor rektorátu umístěna provizorně v bočním křídle budovy. Malá místnost je osazená monitory, které přenášejí obraz z několika kamer rozmístěných u všech vstupů do budovy a ve dvoře, a je také úložištěm klíčů ke všem dveřím v budově.
„Vrátnici bychom měli opouštět jen minimálně. Občas si třeba někdo zapomene klíče a je třeba mu jít otevřít dveře kanceláře nebo je nutné jít řešit jiný problém po budově. V takovém případě si přepnu pevnou linku na mobil a vyrážím,“ vysvětluje vrátný. Výtahem ale jezdit nesmí, aby v něm náhodou neuvízl. Je to totiž on, kdo má v takovém případě shánět pomoc.
S kolegy mají na starosti také dohled nad dopravní situací ve dvoře, kam vpouští auta členů vedení univerzity či případných hostů, aktuálně ještě navíc vozy firmy pracující na rekonstrukci. Vrátní také spolupracují s podatelnou a často přebírají od pošťáků balíky a dopisy. Musí ale mít přehled také o všech univerzitních akcích nebo minimálně vědět, kde informace o nich hledat.
„Když se zrovna koná třeba Noc vědců nebo den otevřených dveří, téměř vždy někdo skončí u nás na rektorátu. My musíme vědět, kde se zrovna co děje, a návštěvníky navigovat na správné místo,“ popisuje Kazda.
Vrátní mají kontrolu nad budovou od pondělí do neděle od rána do večera, v noci pak budovu hlídá externí bezpečnostní agentura. Tři pracovníci rektorátu se přitom na ranní a odpolední směně střídají v rytmu 6 dní ranní, 5 dní odpolední a 5 dní mají volno. Není tedy žádnou výjimkou, že jim pracovní týden začíná třeba sobotou. Kazda se tak neobejde bez rozpisu služeb, který kontroluje každý den jak v práci, tak doma.
Absolutní přehled o budově pak získává zcela jiný rozměr při pomyšlení na krizové situace, které mohou nastat. Jsou to právě vrátní, kteří znají všechny hlavní uzávěry, disponují plánky budovy a jsou určeni ke spolupráci s hasiči či policisty. Roman Kazda pracuje na rektorátu už zhruba deset let, poslední tři roky je pak kmenovým zaměstnancem. Nejdramatičtější chvíle má přitom spojeny s výbuchem tlakové lahve na dvoře před dvěma lety, u které ale sám přímo nebyl.
Ke konci letošního roku se vrátní dočkají zcela nových prostor, spolu se vstupem do budovy bude vybudována i nová vrátnice. Při pohledu na plánky se Kazda obává, že už nebude mít přímo z vrátnice tak dokonalý výhled do všech směrů, uznává ale, že rekonstrukce přinese modernější a hezčí prostředí. V zimě mu pak přibudou další povinnosti, třeba odklízení sněhu nebo solení chodníků v okolí budovy.
