Masarykova univerzita a její zástupci se u příležitosti oslav vzniku Československa a hodnot, na kterých vyrostl stát, zúčastnili akcí na několika místech v Brně i České republice.
Na Komenského náměstí v Brně se dnes v dopoledních hodinách konal slavnostní vzpomínkový akt pod záštitou statutárního města Brna. Položit květiny a věnce k soše Tomáše Garrigua Masaryka přišli zástupci města, spolků a univerzit. Za Masarykovu univerzitu se akce účastnil rektor MU Martin Bareš, předseda Akademického senátu MU Josef Menšík a předseda Studentské komory Akademického senátu MU Daniel Jirků.
Prorektor pro internacionalizaci MU Břetislav Dančák zastupoval Masarykovu univerzitu na akci v Aleji sira Nicholase Wintona. Novou alej o 91 listnatých stromech vysadili účastníci v Račiněvsi na Roudnicku na památku sira Nicholase Wintona a dětí, které se mu v roce 1939 podařilo zachránit před transportem do koncentračních táborů. Výsadby se zúčastnil také syn sira Nicholase Wintona, Nick s rodinou. Akci pořádala obec Račiněves ve spolupráci s Nadací Partnerství a Rotary Club Prague International a záštitu nad ní převzal předseda vlády České republiky a emeritní rektor MU Petr Fiala.
Česká konference rektorů, které předsedá rektor MU Martin Bareš, si letos státní svátek 28. října připomněla položením květin u sochy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v Praze na Hradčanském náměstí. Společného setkání se hodinu před polednem zúčastnilo patnáct rektorek a rektorů českých univerzit a vysokých škol v čele s místopředsedou konference a rektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Jindřichem Vybíralem, který na této akci v Praze zastupoval Martina Bareše.
Oslavy státního svátku s názvem Vznik samostatného československého státu by se dnes mohly setkat s námitkou, že jde o připomínku jiného státního útvaru - Československa, které vzniklo rozhodnutím vítězných velmocí po první světové válce, a že tento stát už neexistuje. Historik a prorektor pro personální a akademické záležitosti MU Jiří Hanuš ale připomíná, že zvláště Masarykova univerzita si připomíná nejen určitý historický státní útvar, ale hlavně člověka, který měl rozhodující vliv na jeho vznik.
„Česká republika dnes navazuje na české národní zájmy, které prostřednictvím prezidenta T. G. Masaryka tvořily základ tehdejšího Československa. Navazuje i na úsilí českého zahraničního i domácího odboje, který se pokoušel vybojovat v době krize důstojné postavení pro český národ v Evropě – posléze v rámci multinárodního celku. Tehdejší Československo můžeme nyní vidět hodně kriticky, ale nemůžeme popřít, že to byl ve své době pokus o ustavení demokratického moderního státu, za který se dnes nemusíme stydět,“ vysvětlil historické souvislosti 28. října Jiří Hanuš.
Osobnost T. G. Masaryka, v jehož duchu byla založena univerzita, vzpomenul Jiří Hanuš také již včera, kdy si Masarykova univerzita svátek 28. října připomněla na tradiční akci v zahradě Centra léčivých rostlin Lékařské fakulty MU v Údolní ulici. Členové vedení, děkani fakult a ředitelé ústavu a pracovišť MU se tam zúčastnili svátečního Zastavení u Stromu republiky. Ten v zahradě v roce 2018 zasadili tehdejší členové vedení lékařské fakulty a fakulty sociálních studií u příležitosti 100. výročí založení Československé republiky.
Poděkování za to, jakým způsobem univerzitní komunita nejen slovy, ale i setkáními, společně pečuje o odkaz TGM, vyslovil ve slavnostním proslovu rektor Martin Bareš. „Kontinuálně zvládáme všechny krize. Ekonomickou, covidovou, energetickou, ale i válečnou, kdy ruský diktátorský režim napadl ukrajinské území. A za to směřuje všem mé poděkování,“ uvedl Bareš.
Odhalení desky u Stromu republiky se jako host zúčastnil také ruský historik Andrej Borisovič Zubov, který je uznávaným expertem na dějiny evropské filozofie a ruskou srovnávací historii a také kritikem Putinova režimu. Na konci září z politických a osobních důvodů opustit na čas Rusko a nyní přednáší na Masarykově univerzitě. Také on na lipové lístečky napsal České republice svůj vzkaz a přání.
