Zaznamenání osudů zajímavých osobností spojených s Masarykovou univerzitou, stáže pro studující i pořádání besed a seminářů. To je smyslem spolupráce mezi Masarykovou univerzitou a organizací Post Bellum, kterou ve středu 24. května stvrdili podpisem memoranda prorektor MU pro personální a akademické záležitosti Jiří Hanuš a ředitel a zakladatel Post Bellum Mikuláš Kroupa.
Součinnost obou institucí už nějakou dobu trvá, nyní se stala oficiální. „Jsem velice rád, že může Masarykova univerzita potvrdit a rozšířit svou spolupráci s Institutem Paměti národa, který získává v Brně své pevné místo. Těším se z toho, že existující kontakty získají jasnější formy a rozšíří se napříč univerzitou,“ řekl prorektor Jiří Hanuš. Spolupráce tohoto typu jsou dle něj velmi důležité. „Univerzita je prostředím, pro které je existenční záležitostí předávání paměti, udržování povědomí o minulosti, respekt k hodnotám svobody a práva - proto není prohlubování kontaktů s institucemi typu Paměti národa formalitou, ale zásadním příspěvkem při plnění společenské úlohy vysoké školy," dodal.
Memorandum bylo podepsáno symbolicky u příležitosti blížícího se stého výročí narození prvního polistopadového rektora Masarykovy univerzity Milana Jelínka. Právě jeho vzpomínky organizace zaznamenala v roce 2013. Poslechnout si je můžete na webu.
Po podpisu memoranda měl Jiří Hanuš možnost si prohlédnout novou interaktivní expozici Paměti národa v Radnické ulici s názvem Tichá hrdinství. Slavnostně bude otevřena 29. května. „Procházíte jí s tabletem a se sluchátky a je rozdělena po epochách 20. století. Každá epocha je prezentována na příbězích dvou lidí, kteří ji prožili. Vždy muže a ženy. Aktuálně představujeme období druhé světové války a 50. léta,“ sdělil David Butula. Výstava je modulární a do budoucna je v plánu historické epochy postupně doplňovat.
Post Bellum je nezisková organizace, která od roku 2001 zaznamenává vzpomínky pamětníků významných událostí 20. století. Jejich příběhy se snaží dostat do povědomí široké veřejnosti. Stěžejním projektem je Paměť národa. Jde o sbírku vzpomínek, fotografií, deníků a dalších archiválií z období totalit. Organizuje také třeba Běh pro Paměť národa, který má taktéž za cíl připomínat příběhy lidí, kteří bojovali za svobodu.
