Knihovny Masarykovy univerzity nabízí mimo výpůjčních a edukačních služeb i příjemné prostředí pro studování a odpočinek. Knihovna Fakulty informatiky bude od letošního semestru sloužit také jako prostor pro setkávání a oddych. O směřování knihovny na fakultě, kde si studující vyhledávají informace především elektronicky, hovořil její vedoucí Ondřej Lukáš společně s kolegyní Kateřinou Veselou.
Fakulta informatiky je jednou z nejmladších na Masarykově univerzitě. Kdy vznikla a na kterých místech sídlila její knihovna?
LUKÁŠ: Fakulta informatiky vznikla v roce 1994, letos slaví třicet let. Do té doby se informatika vyučovala v rámci přírodovědecké fakulty a fond byl součástí jejich ústavů a knihovny.
VESELÁ: Knihovna nejdřív sídlila, stejně jako fakulta, v budově dnešního Nejvyššího soudu v Burešově ulici. V roce 1996 došlo ke stěhování na ulici Botanickou do budovy, kde byl původně výzkumný ústav. Než se budova fakulty přestavěla do dnešní podoby, knihovna putovala po různých patrech. Přímo v přízemí, kde dneska sedíme, jsme od roku 2013.
Vaše knihovna se specializuje hlavně na IT literaturu, zahrnuje řadu publikací i z jiných oborů. Kolik máte v knihovním fondu jednotek?
LUKÁŠ: V knihovně je zastoupena zejména informatika, včetně umělé inteligence, počítačová grafika, matematika, ekonomie a jazyky. Ve fondu jsme měli přibližně 20 000 tištěných knih, ale letos jich hodně vyřazujeme.
VESELÁ: Mimo to zde máme zastoupenou i filozofii, něco z psychologie a náboženství.
Základní jazyk pro IT publikace je angličtina. Jaké další cizí jazyky u vás máte?
LUKÁŠ: Devadesát procent knih je z povahy oboru v angličtině. Dlouhou dobu jsme měli fond také v ruštině, protože dominovala matematickým knihám.
VESELÁ: Ve francouzštině a němčině jsou tu neoborové knihy. Speciální jazykové sekce v naší knihovně nejsou.
Obecná představa o studentkách a studentech informatiky je taková, že sedí jen u počítačů, do knihovny nechodí a fyzické knihy nepotřebují. Existuje nějaká tištěná literatura, kterou si musí vypůjčit?
LUKÁŠ: Trend snižujícího se zájmu o tištěné zdroje pozorují všechny knihovny, ale máme několik titulů, bez kterých se studující neobejdou. Ze základní literatury si musí vypůjčit například: Artificial Intelligence: A Modern Approach, Global Edition, Handbook of Applied Cryptography a Computer Security and the Internet: Tools and Jewels.
VESELÁ: Na návrh akademiků máme tyto tituly v deseti až patnácti výtiscích. A bývají rychle rozpůjčované.
V regálu jsem zahlédla dvanáctidílné Dějiny umění od Pijoana a jiné kunsthistorické publikace, což je v knihovně informatiky překvapivé. Jak je to možné?
VESELÁ: Fakulta má Katedru vizuální informatiky, kde se vyučuje grafický design, animace, základy výtvarné kultury a další předměty, které studující potřebují k tomu, aby mohli tvořit weby nejen z hlediska technologie, ale i estetiky. Proto jsou v knihovně tituly z oblasti výtvarného umění.
LUKÁŠ: Jde o obrazové publikace jako jsou například zmíněné Dějiny umění, anebo monografie fotografů „od Josefa Sudka až po Jana Saudka“. Objednáváme tituly z německého nakladatelství TASCHEN, které se zaměřuje na výpravné knihy o architektuře, módě, fotografii a typografii.
Mohou si tyto knihy vypůjčit i uživatelé z jiných fakult?
VESELÁ: Pokud někdo studuje výtvarné umění a na jeho fakultě je konkrétní publikace půjčená, může přijít k nám. Tento fond hodně využívají studentky a studenti nejen z naší fakulty, ale také z filozofické a pedagogické. Všechny tituly, které jsou k dispozici, naleznou v souborném katalogu Masarykovy univerzity. Naše knihovna je přístupná i veřejnosti. Na ni se však, kromě založení průkazky a zaplacení poplatku, vztahují odlišná výpůjční pravidla.
Stále nabízíte i tištěné časopisy. Je mezi nimi zastoupena i česká produkce?
LUKÁŠ: Zájem o tištěná periodika je menší, protože je většina dostupná online. Z české produkce zaměřené na informační technologie stále odebíráme časopisy Computer a Chip. A máme zde několik vědeckopopulárních titulů – například Vesmír, Lidé a Země.
VESELÁ: Některé časopisy odebíráme zejména kvůli akademikům, takže se v knihovně ani neohřejí a jsou hned vypůjčené.
LUKÁŠ: Většinu zahraničních odborných časopisů si naši uživatelé a uživatelky odebírají sami online formou.
Kolik nabízíte míst v knihovně a jak je navštěvovaná?
LUKÁŠ: I když máme u stolů jen dvacet studijních míst, na nové sezení se může vejít dalších asi třicet lidí. Minulý semestr knihovnu navštěvovalo přibližně 100 studentů denně a teď jsme zvědaví, jak tomu bude po restrukturalizaci. Studující sem chodí s vlastními notebooky, které si v knihovně mají kam připojit, a využívají především nabídku elektronických zdrojů.
VESELÁ: Zvykly si sem chodit zejména studentky, kterých je na fakultě mnohem víc než v době vzniku. A nepochybně velkou výhodou je to, že na rozdíl od velké počítačové haly je u nás klid ke studiu.
Prostor knihovny od letošního semestru funguje nejen jako studovna, ale také jako místo pro relaxování. V interiéru došlo k mnoha změnám, k jakým konkrétně?
LUKÁŠ: V budově není místo, kde by studentky a studenti mohli trávit čas mezi přednáškami, mohli si odpočinout. Většinou se musí spokojit s prostorem na chodbách, který není příliš komfortní. Proto vedení školy rozhodlo, že se pro tyto potřeby upraví knihovna. Náš obor je specifický v tom, že rychle zastarává, proto jsme část fondu vyřadili. Místo v knihovně jsme zvětšili tím, že jsme několik kvalitních dřevěných regálů přesunuli do skladu, kde nahradily staré nefunkční. Do vzniklého prostoru jsme nakoupili hezké a pohodlné sezení uzpůsobené i pro odpočinek. Z původního nábytku v interiéru knihovny se nic nevyhodilo.
VESELÁ: Novinkou je, že prostor knihovny zůstává volně přístupný do deseti hodin večer.
LUKÁŠ: Jsme zvědaví, jaký o to bude zájem, a jak to bude probíhat v době, kdy my v knihovně nebudeme.
Jak zabezpečíte knihy, které máte na regálech ve volném výběru?
LUKÁŠ: Veškeré zaevidované knihy, které jsou v knihovním fondu, jsme odstěhovali do skladu, takže ve volném výběru nebudou. Studující je dostanou na vyžádání. Abychom prostor zútulnili a nebyl prázdný, rozhodli jsme regály vyplnit knížkami, které nejsou v katalogu zaevidované.
VESELÁ: Knihovna má bezpečnostní rám a nově i kamerový systém, takže by ke ztrátám docházet nemělo.
Vidím, že jeden titul máte v několika výtiscích. O jaké knihy jde?
LUKÁŠ: Jde o dary, které jsme dostali od brněnského nakladatelství Computer Press. Knihy se můžou využívat k volnému čtení a prohlížení. A také jsme tu nechali staré slovníky a encyklopedie, které dnes plní víceméně estetickou funkci, protože jsou obsahově zastaralé.
VESELÁ: K prohlédnutí nabídneme i některé vyřazené knihy, aby místo ze začátku nebylo příliš prázdné.
Knihovna nově plní i společenskou funkci, stává se místem pro setkávání. Připravujete nějaká pravidla či omezení týkající se například jídla?
LUKÁŠ: My jsme uživatele s jídlem ani pitím z knihovny nevykazovali, protože tady nemáme počítače. Pokud to bude dál fungovat bezproblémově jak dosud, tak omezení nebudou. Ale uvidíme, co se ukáže během testovacího provozu. Máme nové sedačky, budeme věřit, že se nezašpiní. Prostor bude místem pro setkávání, ale není určen k pořádání party.
VESELÁ: Jediné omezení se bude týkat hluku. Knihovna je stále studovnou.
LUKÁŠ: Je pravda, že v počítačové hale je zvykem bavit se nahlas, zde se mluvit může, ale tak, aby to ostatní nerušilo.
Čím je pro vás knihovna na informatice výjimečná, proč v ní rádi pracujete?
LUKÁŠ: Mně se líbí ta útulnost. Tím, že to není obrovské, člověk se tu cítí jako doma. Je to komorní, máme tu klid. Z řad studenstva máme pravidelné návštěvníky, takže většinu z nich známe. U akademiků je to podobné, někteří si půjčují časopisy nebo knihy každý týden.
VESELÁ: Mně se líbí i to, že jsme tu jen dva.
LUKÁŠ: To je pravda. Tady nevznikají konflikty.