Celkem pět osobností se uchází o funkci rektora Masarykovy univerzity. Jaké jsou jejich názory na další směřování univerzity i českého vysokého školství se dozvíte v anketě Muni.cz. Třetí položená otázka zní: Jak by měla být zachována či zvýšena kvalita vzdělávání na MU při vysokém počtu studentů? Odpovědi na další anketní otázku najdete na našich webových stránkách zase za týden. Názory kandidátů na další témata si můžete přečíst také v tištěném čísle, které vyšlo 21. března.
Odpověď Mikuláše Beka ZDE.
Odpověď Petra Dvořáka ZDE.
Odpověď Ivana Holoubka ZDE.
Odpověď Ladislava Janíčka ZDE.
Odpověď Jiřího Zlatušky ZDE.
Co si myslí kandidáti o školném či sestavování univerzitního rozpočtu, čtěte zde a zde.
Jak by měla být zachována či zvýšena kvalita vzdělávání na MU při vysokém počtu studentů?
Pokud by byl zachován současný objem a způsob financování univerzit státem, pak je prostor pro zachování kvality, o jejím zvyšování nemluvě, menší než malý. Zdá se ovšem, že se státní politika v tomto ohledu začíná přeci jen měnit a objevují se náznaky diferencovanějšího přístupu k financování škol. Na straně univerzity pak jistě existuje prostor, který je konkrétně zmapován v Dlouhodobém záměru univerzity, kde byla této problematice věnována velká pozornost. Kvalita výuky se musí stát tématem otevřené a institucionálně podpořené diskuse a je třeba zavést institucionální mechanismy napomáhající zvyšování kvality výuky. To se týká například vzájemné návaznosti předmětů v rámci studijních oborů, snahy o odstranění duplicit a překryvů v nabízených předmětech, jasnějších standardů hodnocení studentů v rámci zkoušek, kolokvií a zápočtů či komfortu elektronických opor pro výuku. Zdaleka ne všechno se v oblasti kvality vzdělávání přímo odvíjí od objemu disponibilních finančních prostředků, mnohé závisí i na tom, jak my – učitelé – zvládáme své řemeslo. Kvalitu studia ovlivňuje i to, zda učitel, tak jako tomu bylo v některých případech za mých studií na naší univerzitě, monotónně hypnotizuje studenty předčítáním ze svých skript, či dokáže studenty vtáhnout do diskuse, jež může být i v případě akademických témat, promiňte mi to slovo, jiskřivá.
Jak by měla být zachována či zvýšena kvalita vzdělávání na MU při vysokém počtu studentů?
Různé obory, tak jak jsou součástmi fakult Masarykovy university, mají různá optima poměru učitelů a studentů. Prvním imperativem pro zvýšení kvality vzdělávání by mělo být dosažení ideálního poměru učitelů a studentů (odděleně v kategoriích bakalářů, magisterských studentů a doktorských studentů) pro všechny vyučované obory.
Druhým faktorem zachování nebo zvýšení kvality vzdělávání při vysokém počtu studentů je zavádění inovativních a vědeckých způsobů výuky, včetně e-learningu.
Třetím faktorem je jistě optimalizace nabídky vzdělávacích programů. Zde je nutné nepodřizovat se příliš tlaku studentů, kteří se přirozeně snaží ovlivňovat, které programy se budou vyučovat, případně potlačovat nebo potencovat. Představa, že studenti jsou zákazníci a síla poptávky může zkvalitňovat vzdělávací systém, není dle mého správná. Studenti se samozřejmě mohou podílet na zvyšování kvality výuky svým názorem na to jak se co učí, ale neměli by významně ovlivňovat co se kde učí. Na to nemají znalosti ani zkušenosti.
Čtvrtým faktorem pro zvýšení kvality studia je zavádění mezioborových studijních programů. Mezioborové studijní programy mohou nejenom zefektivnit, rozšířit a zatraktivnit výuku pro studenty, ale mohou mít i stmelovací a stimulující účinek na pedagogy.
Pátým faktorem je slaďování znalostních návazností mezi ročníky cestou dokonalejší definice výukových jednotek, výstupů z učení a profilu absolventa. Taková aktivita bude v nejbližší době zahájena např. na Lékařské fakultě a je zmíněná i v Dlouhodobém záměru MU pro roky 2011 - 2015.
Šestým faktorem zvyšujícím kvalitu studia je zavádění speciálních motivačních programů pro nejlepší studenty, včetně jejich zapojování do výzkumných aktivit elitních výzkumných pracovníků univerzity a možností zahraničních stáží.
Sedmým faktorem je zvýšení kvality a úspěšnosti doktorského studia v kombinaci s přiměřenou mírou internacionalizace studentů i školitelů. Doktorské studium vyžaduje především obrovskou intelektuální a časovou investici ze strany školitele a proto zde považuji za zásadní zavedení velmi transparentních odborných (oborově specifických) kriterií pro výběr školitelů a pečlivější výběr studentů. Pro některé obory by bylo jistě ku prospěchu zavést navíc kategorii mentorů.
Jak by měla být zachována či zvýšena kvalita vzdělávání na MU při vysokém počtu studentů?
Kvalitu vzdělávání považuji pro budoucí rozvoj MU a celé společnosti za prvořadý úkol. Pokud to tak má být, musí i na MU v následujícím období dojít k přechodu od kvantity ke kvalitě.
Kvalitě vzdělávacího procesu na MU jednoznačně prospěje jasný a jednoduchý studijní řád spojený se striktním vyžadováním dodržování pravidel ze strany učitelů i studentů a omezením výjimek. Stejně tak ale potřebujeme pro zkvalitnění vzdělávacích aktivit zpětnou reflexi ze strany studentů, které budeme naslouchat a kterou budeme respektovat. Za významný problém kvantitativního přístupu minulých let považuji ztrátu kontaktní výuky umožňující rozvoj kreativity a výchovu na vysoké úrovni. Je to jistě pohodlnější pro vyučující, pokud ale student s vyučujícím málem nepřijde do styku, kvalitě výuky to neprospívá. Pro kvalitní výchovu budoucích pedagogů potřebujeme také efektivní spolupráci učitelských fakult.
Proto také považuji vzhledem k požadavku kvality výchovy hodnocení pedagogické činnosti zcela jednoznačně za stejně důležité jako hodnocení činnosti výzkumné – pro rozvoj pracovišť, kvalitu výuky a musí mít vliv i na rozdělování institucionální podpory.
Já osobně jsem přesvědčen, že je nutné zastavit nabírání nadpočetných studentů nad normativ, které MŠMT nepokryje ani kapitační platbou a které se nakonec platí z financí všech fakult.
Proto bych pro další období činnosti MU považoval za nesmírně důležité, aby došlo k odklonu od masového vzdělávání, znovu byl položen důraz na studijní předpoklady přijímaných studentů a stejně tak důraz na kvalitu výuky a úroveň vzdělání absolventů. K tomu samozřejmě jako výchozí předpoklad potřebujeme udržet kvalitní VŠ pedagogy a vytvořit podmínky pro jejich růst.
Jak by měla být zachována či zvýšena kvalita vzdělávání na MU při vysokém počtu studentů?
Hlavním tématem je opět konkurenceschopnost, kterou lze měřit kvalitou studentů a úspěšností a uplatnitelností absolventů na trhu práce. Určujícím parametrem kvality školy je bezesporu kvalita našich pedagogů. Měřitelným ukazatelem je zejména počet studentů na pedagoga. Podle charakteru očekávaných učebních výstupů studijních programů určuje tento poměr kvalitu pedagogického působení.
Univerzita je zde však hlavně pro studenty. V oblasti vzdělávání jsme v době poněkud nasyceného zájmu o studium, kdy např. v ČR dnes studuje 60% studiaschopné populace, navíc za podmínek klesající demografické křivky a při rostoucí tvrdosti konkurenčního prostředí. Univerzita bude místo nárůstu počtu studentů více usilovat především o kvalitní, vynikající studenty. To vyžaduje změny v přístupech k řízení a zejména nové formy marketingu. Především proto zdůrazňuji posilování kvality obsahu a struktury studijních programů s cílem dosahovat zvyšování uplatnitelnosti, úspěšnosti a konkurenceschopnosti absolventů na trhu práce, které stavím jako jedno z hlavních témat. Prostupnost studia, přenositelnost kreditů, možnost studentů utvářet si volbou předmětů optimální profil studia, poradenství a podpora ve studijní oblasti i plánování kariéry, zvyšování uplatnitelnosti absolventů jsou hlavní mnou zdůrazňované momenty vztahu univerzita – student/absolvent.
Bezesporu významně kvalitativně diferencujícící ve vzdělávání jsou však i faktory jiné, jako například provázání výzkumu a výuky, např. přenos výsledků výzkumu do výuky, možnost zapojení studentů do výzkumu aj. Žádoucí je podpora mezinárodní mobility učitelů i studentů.
Jak by měla být zachována či zvýšena kvalita vzdělávání na MU při vysokém počtu studentů?
Univerzita si musí zachovat vysokou výběrovost, která je klíčem k tomu, aby u nás studovali ti skutečně nejlepší studenti. Kvalita školy je dána nejen učiteli a vědeckou úrovní, ale především kvalitou studentů, kteří na ní studují. Větší pozornost je třeba věnovat snižování studijní neúspěšnosti studentů. Tento aspekt bude hrát důležitější roli v souvislosti s poklesem populační křivky v nejbližších letech. Je žádoucí udržet, případně rozvinout systém studentské „svépomoci“ realizovaný prostřednictvím studentských poradců. Kromě toho bude nezbytné iniciovat regulérní institucionální systém poradenství, který je běžný na západních univerzitách užívajících rutinně kreditový systém studia, protože nedostatečná orientovanost studentů v nabídce studijních předmětů či v potřebných souvislostech a vazbách může studium zbytečně komplikovat. Pomoci může i další rozvoj elektronického prostředí připraveného specificky pro užívání e-learningu jako doplňku kontaktní výuky. Potřebujeme iniciovat debatu o vhodných formách přístupu k talentované mládeži ještě v době, která předchází otevření přijímacího řízení.
Ke kvalitě veřejné vysoké školy patří i další rozvoj práce s uchazeči se smyslovým nebo tělesným postižením. Vzhledem k prakticky vyčerpaným možnostem zvyšovat počty tuzemských studentů bez ohrožení kvality bude také významné systematické otevírání univerzity zahraničním studentům a důslednější vnitřní internacionalizace výuky.
