Petr Dvořák, proděkan pro výzkum Lékařské fakulty Masarykovy univerzity
Velmi obecně řečeno, existují tři způsoby, jak se s případnými škrty ve státním rozpočtu v oblasti vysokoškolského vzdělávání vyrovnat:
• být lepší;
• pracovat efektivněji;
• mít větší (pozitivní) vliv na strategii státu v oblasti řízení a financování vysokoškolského vzdělávání.
Být lepší znamená zajistit si místo v elitní skupině tzv. výzkumných univerzit tím, že budeme mít excelentní výzkum, stojící na špičkových lidech a generující nové a významné poznání a co nejdokonalejší vzdělávací systém, přitahující nejlepší a motivované studenty.
Pracovat efektivněji znamená mít dobře promyšlenou a naplňovanou strategii, jaké a kolik studentů chceme vzdělávat (včetně přiměřeného vztahu k aktuálně dostupným finančním zdrojům), důsledně kombinovat excelenci ve vzdělávání a ve výzkumu, zaměstnávat a platit jen ty pracovníky, kteří odevzdávají maximum, vyžadovat po akademických pracovnících, aby se věnovali výhradně své odbornosti a po administrativě, aby jim to umožňovala a spravovat jen ten majetek, který potřebujeme a umíme využívat.
Mít větší vliv na strategii státu v oblasti řízení a financování vysokoškolského vzdělávání znamená mít v čele univerzity tým lidí, kteří tvoří špičku ve svých oborech a jejichž hlas bude (nejenom na celostátní úrovni) nepřeslechnutelný a nezpochybnitelný. Současně musí být reprezentace univerzity vybavena schopností konstruktivní a efektivní komunikace při prosazování svých názorů a vizí.
Existují samozřejmě technická řešení možné finanční krize, ale považuji pro jakéhokoliv budoucího rektora za důležité předsadit obecnější strategii a detailní ekonomická řešení požadovat po odbornících a diskutovat se zástupci fakult.
Jak se kandidáti na rektora staví ke škrtům ve financování VŠ
Strana 3 z 6
