Legislativní, administrativní, finanční a sociální realita, v níž se Masarykova univerzita pohybuje, ji samozřejmě ovlivňuje. Je také zřejmé, že časté změny vnějších parametrů, jejich nepředvídatelnost, chaotičnost a nepromyšlenost různých drobných reformních kroků a nastavování pravidel hry, jsou riziky, problémy a nepříjemnostmi, s nimiž se každodenně potýkáme. Často jsou to však také a především průvodní jevy výzev, možností a příležitostí, které Masarykova univerzita má a které – a to je důležité – zatím dobře využívá. Nepříjemnosti a rizika musíme ve vztahu k výhodám, jež plynou z nových příležitostí, zvažovat pod zorným úhlem následujícího axiomu: Masarykova univerzita je dnes širokou (ve smyslu rozsahu činností), velkou (ve smyslu počtu studentů, zaměstnanců a projektů), obecnou (ve smyslu tematického a sociálně-kulturního záběru) a silnou (ve smyslu politicko-kulturního významu, ale i majetku apod.) vysokou školou. Jako taková dokáže dobře čelit a vyrovnávat se s nejrůznějšími výkyvy a krátkodobě působícími nepříznivými vnějšími faktory, jimž je vystavena.
Při opakovaně prováděném průzkumu pověsti a atributů, jež se pojí s Masarykovou univerzitou, na tzv. mapě brand image, která na protínajících se osách zachycuje pozici mezi různými pozitivními atributy od špičkového výzkumu, mezinárodní prestiže až po přívětivost prostředí, se Masarykova univerzita nachází téměř ve středu. To znamená, že se u respondentů (v tomto případě studentů) umisťuje vysoce nebo alespoň průměrně ve všech sledovaných atributech a není vnímána v ničem vyhroceně. Jinými slovy, jsme chápani tak, že děláme tak trochu všechno a děláme to docela dobře. Výsledek tohoto výzkumu vnímání MU není sám o sobě nijak důležitý, ale je inspirativní, protože nás může navést k tomu, abychom si více uvědomovali, jak na tom skutečně jsme. Z hlediska „odolnosti“ instituce totiž není rozhodující to, že jsme třeba v něčem nejlepší, ale důležité je, jak jsme na tom dohromady ve všech činnostech, kterými se zabýváme.
Pokud se na Masarykovu univerzitu podíváme z této perspektivy a budeme sledovat celkový stav instituce v konkrétním prostředí, dostaneme se k tomu, co bychom sami o sobě měli vědět: Masarykova univerzita je při srovnání v rámci českého prostředí víceméně dobrá ve všem, co dělá. Budeme-li uplatňovat jakoukoli metodiku na hodnocení jednotlivých typů činností (od výzkumu, přes vzdělávání, uplatňování absolventů, celoživotní vzdělávání až po kontakty s aplikační sférou), vždy se nám MU objeví na jednom z prvních míst mezi českými vysokými školami nebo přinejhorším v horní třetině pomyslné tabulky. Ve všech podstatných činnostech jsme mezi vysokými školami minimálně mírně nad průměrem, v řadě patříme ke špičce, v některých vynikáme. Tedy jinými slovy, Masarykova univerzita je robustní vzdělávací a výzkumná instituce, která dělá skoro všechno, co v našich podmínkách instituce tohoto typu dělat může, a dělá to přinejmenším docela dobře.
To není důvod k uspokojení, je to jen konstatování skutečnosti a především důležité východisko pro uvažování o tom, co a jak dělat dál. Právě tato robustnost a přiměřená kvalita v celé šíři činností jsou totiž zárukou toho, že se nemusíme všeho kolem nás obávat.