Se začátkem května vznikla na katedře psychologie fakulty sociálních studií internetová psychologická poradna. Se svými potížemi se na ni může anonymně obracet kdokoliv z univerzity i zvenčí. Poradna není první aktivitou, která umožní lidem využívat odborné znalosti univerzitních pedagogů a studentů. Najde se jich hned několik.
Psychické potíže, úkol pro studentské poradce
Když existují fakultní nemocnice, proč by nemohla fungovat také fakultní psychologická poradna. S takovou myšlenkou se lidé z katedry psychologie pustili do projektu, jehož výsledkem je virtuální poradna.
„Inspirovali jsme se mimo jiné v Belgii, kde takové centrum pracuje také,“ podotýká Kateřina Novotná, která má celou věc na starost. Podle jejího názoru mají lidé fakultní nemocnice v oblibě proto, že se tam při svojí léčbě dostanou k nejnovějším metodám a informacím. „Rádi bychom, aby podobně vnímali i nás,“ doplňuje psychoterapeutka, která má vlastní praxi a v poradně působí jako mentorka.
Odpovědi zájemcům o pomoc poskytuje tým psychologů-studentů, jejich práce se kontroluje hned na několika úrovních. Každý týden má dotazy na starost dvojice studentů, jejichž výsledky komentují ještě další dva jiní. Odpovědi pak zveřejňují mentoři z řad vyučujících a všechno se ještě konzultuje s interními i externími supervizory.
„Internetové poradenství je specifická část naší práce. Snažíme se poskytovat skutečné rady, ne jen vyzývat k osobní návštěvě specialisty,“ vysvětluje Novotná a dodává, že dotazy do poradny je možné anonymně vkládat přímo na webu, kde se také zveřejňují odpovědi.
Pedagogická fakulta pomáhá s autismem
Na studenty i rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami se orientuje Autistické centrum při pedagogické fakultě, k jehož radám a pracovníkům se lze dostat mimo jiné přes jeho web.
Centrum pomáhá vyrovnávat se s poruchami autistického spektra, mezi něž se řadí mimo jiné Aspergerův syndrom. Lidé, kteří jím trpí, mívají nadprůměrný intelekt, ale na druhou stranu potíže v jiných oblastech. Aktivita vznikla především na pomoc studentům, spektrum žadatelů o radu je však nakonec širší.
„Studenti nás žádají hlavně o diagnostiku, chtějí se ujistit, zda je právě toto problém, kterým trpí. Častěji se na nás obrací rodiče, kteří potřebují rovněž definovat potíže svého dítěte a potýkají se s jeho zařazením do školy,“ přibližuje vedoucí centra Barbora Bazalová a hned dává i příklad. Právě teď řeší problémy rodiny se synem s diagnózou autismu, jemuž pracovníci speciálněpedagogického centra doporučili navštěvovat běžnou základní školu. V jeho stávající jej však i přesto, že je to povinnost školy, nechtějí a také další školy žádost rodičů odmítají.
Mladí právníci řeší případy neziskovek
Ekologický právní servis, Liga lidských práv nebo Sdružení občanů zabývajících se emigranty, to jsou organizace, s jejichž případy se ve výuce potkávají studenti právnické fakulty. Díky jednomu z projektů se škola a neziskové subjekty daly dohromady, takže studenti ve výuce řeší problémy konkrétních lidí.
Komu to nestačí, může pokračovat dál. Mladí právníci se mohou s klienty jednotlivých organizací setkávat i osobně, protože chodí třeba do Ekologického právního servisu na stáže.
Spektrum případů, s nimiž studenti na fakultě přicházejí do kontaktu, je široké. „Zabývali se například kolektivní stížností na zdraví ohrožující životní prostředí na Ostravsku, vyhlášením obecního referenda ve Šlapanicích, udělením azylu Čečenci, který byl za občanské války v Rusku nakažen virem HIV, nebo úhradou zdravotní péče o předčasně narozenou mongolskou holčičku,“ vyjmenovává různé příklady Kateřina Šimáčková, která má aktivity na starost.
Pomáhají i ekonomové a trenéři
Na ekonomicko-správní fakultě vzniká tým studentů, kteří budou schopní pomoct s finančními potížemi. Na fakultě sportovních studií zase odborníci aktuálně zkoumají fyzickou zdatnost a typologii chůze českého obyvatelstva. Každé úterý a středu se může kdokoliv nechat otestovat, zjistit, jak na tom jeho tělo je, a poradit se, co dělat dál. „Sháníme především účastníky z věkové kategorie 20 až 30 let, 40 až 50 a pak lidi, kteří mají více než 60 let,“ zve jeden z autorů vznikající studie Jan Cacek.
