Především dvěma tématům se na své včerejší přednášce na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity věnoval bývalý prezident a premiér České republiky a profesor pro obor finance Václav Klaus. Mluvil o tom, čemu se věnuje dlouhodobě – o transformaci české ekonomiky po pádu komunistického režimu a současné situaci tuzemského hospodářství. Naslouchalo mu více než 500 lidí.
Začal porovnáním toho, jaká měli lidé po listopadu 1989 očekávání o budoucím vývoji a jak se na situaci dívají dnes. Ze současného pohledu se zdá, že měla být země v lepší kondici, Klaus ale naznačil, že 25letý odstup zkresluje. „Od začátku jsem mluvil o tom, že se mezi očekáváním a realitou vždy vytvoří mezera.“
Nenaplněná očekávání?
Z jeho vzpomínek vyplynulo, že krátce po převratu lidé prožívali velkou úlevu a věřili ve změnu poměrů, nicméně většině bylo také jasné, že republiku čekají složitá léta přerodu a budování nového systému.
„Je módní říkat, že očekávání z roku 1989 nebyla naplněna. To by se ale muselo říct, čí očekávání a v čem. Je to složitější. Někdo možná čekal lepší ekonomickou situaci, jiný mezilidské vztahy. Já určitě víc svobody a demokracie,“ sdělil 72letý bývalý politik, který si dnešní zklamání vysvětluje tím, že lidé přecenili počáteční dobrý vývoj.
„První období jsme zvládli lépe než jiné země střední a východní Evropy. Naše politika nebyla radikální, ale promyšlená a znala svá omezení. Díky tomu ale naděje vzrostla a najednou vznikl údiv, že u nás není hned všechno jako v zemích, kde komunismus nikdy nebyl. To byl ale názor velice nerozumný.“
Právě ony nenaplněné naděje podle něj mohou za to, že jsme dnes svědky nedůvěry lidí v tržní ekonomiku a stávající politický systém. Klaus varoval, že v konečném důsledku to může mít za následek opuštění standardně definované demokracie.
Korodující politický systém
„Jsem velmi pyšný na to, že jsme rychle vytvořili systém politických stran, z jejichž názvu bylo jasné, jestli patří doleva nebo doprava. Tento systém zkorodoval a já to považuji za ztrátu,“ uvedl muž, který před lety zastával pozici předsedy vlády, a doplnil, že se mu nelíbí, že například u hnutí Úsvit není možné definovat, zda patří na levou nebo pravou část politického spektra nebo se neví, jaké má názory na učení ekonoma von Hayeka nebo Marxe.
Klaus se dotknul také současných ekonomických potíží. Bývalé Nečasově vládě vytknul, že poté, co Česko úspěšně překonalo první fázi ekonomické krize, dolehla na ní druhá, protože vláda výrazně omezila investice do infrastruktury. Následoval tak úpadek stavebnictví i dalších odvětví ekonomiky.
To, že bývalý prezident neschvaluje současný vývoj Evropské unie, je dlouhodobě známé. Otázkám na toto téma se nevyhnul ani na ekonomicko-správní fakultě, kde kritizoval přeregulovanou ekonomiku a mimořádné zatížení států unie sociálními a environmentálními náklady.
„Integrace se definitivně přeměnila v unifikaci, intergovernmentalismus v supranacionalismus, samostatnost země v její podřízenost, demokracie v postdemokracii a svobodné rozhodnutí jednotlivců ve stále větší regulaci,“ vyjmenoval muž, který směřoval jednu výtku také k současným studentům. Domnívá se totiž, že to, čím se vysokoškoláci a jejich život vyznačovali dříve, totiž diskusemi a četbou, ti dnešní vyměnili za nadměrné využívání technologických hraček.
