Jak vypadala poslední doba ledová na Moravě? Odborníkům i širší veřejnosti to přiblíží nová kniha Nakladatelství Masarykovy univerzity s názvem Morava v době ledové, kterou napsal profesor Rudolf Musil. V jedenácti kapitolách přibližuje současné poznatky o čtvrtohorách z různých pohledů.
Oblast Moravy je pro poslední geologické období, tedy kvartér, podle Musila unikátní. „Spolu s jižním Polskem, dolním Rakouskem a Podunajím je to v této části Evropy jediná možná migrační cesta pro rostliny, živočichy i člověka. Navíc je tato oblast i klimaticky rozmanitá,“ uvedl při slavnostním křtu knihy profesor. Další výhodu má území také v tom, že se ve zdejších sprašových pokryvech či krasových oblastech dobře zachovávají nálezy.
Profesor Musil však připomněl i to, že období čtvrtohor neboli kvartéru, je typické velkými a rychlými změnami teplot, plynného složení ovzduší i srážek, které jsou někdy pro živočichy důležitější než třeba kolísání teplot. „Srážková činnost v tomto období nesmírně kolísá a navíc se soustředí jen do určitých oblastí. Otázkou je, proč se to dělo a děje, co to ovlivnilo. Množství změn je v tomto období takové, že se dnes začínáme domnívat, že je ovlivňují nejen záležitosti zemského původu, ale i ty, které souvisejí s naší sluneční soustavou,“ dodal Musil.
Publikaci doplňují také desítky ilustrací Petra Modlitby, který se věnuje vědeckým obrazovým rekonstrukcím. Zvířata, rostliny i scenérie na jeho malbách tak maximálně odpovídají dávné skutečnosti. „Obrazy vznikají poměrně složitě. Odborník mi zprostředkuje vědecké poznatky k danému tématu jako fotografie, kosterní materiál či nálezové situace a popíše mi dobu, v níž zvířata žila. Já pak sestavím kostru zvířete, doplním ji o svaly či pokryv těla a toto vše opět odborník zkontroluje,“ popsal náročnou práci na ilustracích.
Dodal, že u zvířat z období čtvrtohor má situaci o něco jednodušší, protože například savci se dají srovnávat s těmi současnými. Přesto se občas drobná chybka vloudí. „Například jsem namaloval mamuta s moc velkýma ušima. Pan profesor mi pak vysvětlil, že tato zvířata žila v chladném prostředí a přes velké uši by ztrácela příliš mnoho tepla, měla tedy uši malé, které skoro nebyly vidět přes dlouhou srst,“ zavzpomínal s úsměvem Modlitba.
Kniha Morava v době ledové není jedinou novou publikací z oblasti geologických věd. Václav Vávra a Jindřich Štelcl vydali publikaci Významné geologické lokality Moravy a Slezska. Popisují v ní jedenasedmdesát volně přístupných a geologicky zajímavých lokalit.
„Morava je z hlediska geologické stavby České republiky unikátní, protože se zde stýká Český masiv a Západní Karpaty, což podporuje pestrost stavby území. I když jsme knihu zaměřili víc odborně, snažili jsme se, aby ji mohli využít jak studenti, tak širší veřejnost,“ řekl k publikaci Štelcl.
U jednotlivých míst autoři popisují stavbu jejich okolí, významné geologické jevy, přítomné horniny, minerály nebo fosilie. Informace provází velké množství fotografií a map. „Při posezení nad mapou a na základě naší knihy si lidé mohou udělat několik pěkných geologických vycházek,“ doplnil jeden z autorů.
