Náročnou práci evropské komisařky přibližovala včera na Právnické fakultě Masarykovy univerzity Věra Jourová. Významná česká politička měla původně mluvit o tom, jak se právní normy na úrovni Evropské unie vytváří. Nakonec ale z jejího vyprávění vyplynulo, že možná ještě těžší je nově vypracovanou normu mezi členskými státy prosadit.
Bývalá ministryně pro místní rozvoj Jourová má v Evropské komisi na starost oblast spravedlnosti, ochranu spotřebitele a otázky rovnosti pohlaví. Pozice to prý není jednoduchá.
Ačkoliv dlouho hájila zájmy českého státu, najednou se musí zabývat Evropou jako celkem. Musí se orientovat v mnoha různých oblastech a navíc se smířit s tím, že všechny otázky, které ve svém rezortu řeší, jsou výrazně kulturně podmíněné. Třeba na postavení žen a mužů ve společnosti mívají severské a jižanské státy hodně odlišný názor. „Z toho důvodu nejde prosazovat tvrdá opatření. Velká část naší práce spočívá v tom, že se snažíme apelovat na veřejné mínění a média,“ zmínila Jourová.
Evropská komise je jediným možným navrhovatelem nových právních opatření. Výsledkem její práce může být na konci celého procesu nařízení, které je nad zákony členských států, nebo právně slabší směrnice. Zda to bude první nebo druhé tvůrci na začátku nikdy odhadnout nedokážou. Důvod je prostší, než by se mohlo zdát.
„Některé věci jsou jako nařízení neprůchozí. Návrhy vždycky šijeme na míru nejpomalejšímu velbloudovi pomyslné karavany, což může vadit těm, kteří jsou v daných oblastech progresivnější,“ nastínila Jourová a jako příklad dala svůj návrh na sjednocení mateřské dovolené. Různé země unie mají dnes uzákoněny odlišné modely a od stávající praxe se nikomu příliš ustupovat nechce.
Žena, která má za sebou dvacet let zkušeností v regionální politice, se aktuálně intenzivně zabývá problematikou tzv. evropského prokurátora, který by měl potírat trestné činy poškozující finanční zájmy Evropské unie. Znamená to třeba korupční trestné činy nebo podvody na dotacích.
Jourová se netají tím, že by byla ráda, kdyby byla působnost úřadu ještě širší, a dotýkala se i přeshraničního organizovaného zločinu, pašování nebo terorismu. I to je ale zatím něco, co unie jako celek není ochotná akceptovat.
Na tenkém ledě se úřad české političky pohybuje i v oblasti ochrany osobních údajů v digitálním světě. Spolu se svými kolegy by ráda, aby byl uživatel do budoucna lépe chráněn před zneužíváním dat ze strany internetových gigantů. I tady však evropští zákonodárci stojí před závažnými problémy. „Ochranu uživatelů musíme posílit, ale musíme to udělat tak, abychom nebrzdili vývoj v oblasti, která nás jinak má posunovat kupředu.“
