Události

Reforma vysokého školství je stále se vracejícím tématem, které otřásá akademickým životem nejen několik posledních měsíců, ale už dlouhá léta. Začátkem března se otázkou věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání a hojně diskutovanou Bílou knihou o terciárním vzdělávání, která se měla stát východiskem pro reformu českého vysokého školství, zabýval i nově zvolený Akademický senát MU (AS MU).

Novou stálou expozici věnovanou světově proslulé osobnosti Gregora Johanna Mendela otevřelo v polovině února Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity. V prostorách augustiniánského opatství, kde tento vědec a mnich v jedné osobě učinil své průlomové objevy v oblasti genetiky, se tak 125 let po badatelově smrti objevuje moderní výstava, která má k jeho odkazu přilákat zejména školskou veřejnost.

Masarykova univerzita (MU) a Vysoké učení technické v Brně (VUT) se dohodly na dalším postupu při přípravě projektu Středoevropského technologického institutu (CEITEC). Cílem projektu je vytvořit špičkové podmínky a zázemí pro rozvoj výzkumu biotechnologií, biomedicíny, pokročilých materiálů a technologií. Rámcovou smlouvu o spolupráci, která stanoví Masarykovu univerzitu jako hlavního příjemce dotace, a to za podmínek rovného partnerství MU a VUT při přípravě projektu, podepsali rektoři obou univerzit 3. března.

Nejlepší akademičtí běžkaři z Česka, ale i zástupci Rakouska. Ti všichni se koncem ledna sešli na už tradičním místě v Novém Městě na Moravě, aby se utkali o tituly akademických mistrů republiky na otevřeném šampionátu v běhu na lyžích. Reprezentantům Masarykovy univerzity se letos nepodařilo navázat na loňský zlatý úspěch Kláry Moravcové. Na nejvyšší umístění dosáhl Václav Sedláček, jenž obsadil čtvrté místo na trati 20 kilometrů klasicky s hromadným startem.

Kromě smyslově postižených, kterými jsme se zabývali v minulých dílech seriálu, studuje na Masarykově univerzitě také více než šedesát studentů s lehčím či těžším postižením pohybového ústrojí – jsou to lidé například po úrazu míchy, dětské mozkové obrně, s vrozeným rozštěpem páteře nebo trpící nervosvalovými onemocněními. Takto postižení využívají k pohybu opor různého typu nebo mechanický či elektrický vozík.

Doktorandi ekonomických věd z celého světa se koncem ledna sjeli na Ekonomicko-správní fakultu. Konal se totiž první ročník ojedinělé konference, která jim umožní sdílet výsledky svých výzkumů. „Chceme dát šanci posluchačům doktorských studií, aby se vzájemně poznali a navázali spolupráci. Jejich pohled na současné dění může být v lecčems originální, a tudíž přínosný díky nezatíženosti profesionálními stereotypy uvažování,“ uvedl děkan ESF Martin Svoboda. Na plénum konference přijal mimo jiné pozvání Rizwan S. Qazi, ředitel retailového bankovnictví v české pobočce Citibank Europe, která je strategickým partnerem Ekonomicko-správní fakulty.

Teoretický fyzik Tomáš Tyc z Přírodovědecké fakulty MU v lednu spolupublikoval v časopise Science článek, jenž by mohl být prvním krokem k praktickému uskutečnění neviditelnosti. Mladý vědec, kterému učarovala každodenní fyzika kolem nás, k tomu dodává: „Neviditelnost je pro mě hlavně krásný a naprosto fascinující optický klam.“

Postupy, systémy a technologiemi, které zkvalitní včasné varování před přírodními katastrofami a krizové řízení při jejich průběhu, se zabývaly téměř dvě stovky předních odborníků z oblasti kartografie, geoinformatiky a krizového řízení na konci ledna v Praze.

V rámci Týdne vědy na Filozofické fakultě se konal v Rakouské knihovně v Brně vzpomínkový večer na Wolfganga Krause, duchovního otce Rakouských knihoven v Evropě. Jeho působení mělo velký význam nejen pro zakládání Rakouských knihoven, ale také při podpoře poválečných rakouských umělců i exilových českých spisovatelů. V neposlední řadě se na setkání diskutovalo o jeho účasti na Tajném Marshallově plánu západního světa pro intelektuály.

„Česko má neobyčejnou šanci nenechat se potopit nánosem eurožargonu, klišé a netransparentních dohod, ale naopak podpořit otevřenou politiku,“ říká Markéta Pitrová, odborná asistentka na katedře mezinárodních vztahů a evropských studií FSS, která se specializuje na politický vývoj EU, její institucionální otázky, teorie integračního procesu, téma takzvané ústavní smlouvy EU a otázky rozšiřování EU.