Události

Zatímco většina lidí chystala silvestrovskou oslavu, skupinu vědců a pracovníků z Masarykovy univerzity zaměstnávala zcela jiná činnost. Balení. 30. prosince se totiž znovu vydali na výzkumnou stanici, kterou univerzita provozuje na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě. Letošní výzkumnou sezonu přitom ovlivní hned několik změn.

Na čísle 13 se nakonec zastavil nejnižší odhadovaný počet jedinců, kteří leželi v hromadném hrobu odkrytém v létě u Dobronína na Jihlavsku. Vyplývá to z výsledků expertizy, kterou před několika týdny dokončil tým antropoložky Petry Urbanové z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

První fáze důležitých prací v terénu ukončena Během posledních dvou týdnů se uskutečnily velmi důležité práce v terénu, které probíhaly ze třech stanových táborů postavených na jihozápadním pobřeží ostrova Vega, v lokalitě Solorina Valley na východním pobřeží ostrova Jamese Rosse a v zátoce Brandy Bay přibližně devět kilometrů jihozápadně od stanice Johanna Gregora Mendela.

Odjezd z Chile a cesta do Antarktidy

Členové expedice přiletěli do Punta Arenas 31.12. odpoledne. Následující den se uskutečnilo nalodění na  palubu ledoborce chilského Almirante Viel a 2. 1. 2011 jsme vypluli na Magellanův průliv. Po dosažení západního pobřeží Jižní Ameriky jsme se plavili po ve vodách tichého oceánu směrem na jih. Po překonání Drakova průlivu, který byl relativně klidný a umožňoval rychlou plavbu, jsme se 5.1.dostali do oblasti souostroví Jižních Shetland,  kde proběhlo několik zastávek lodi souvisejících se zásobováním chilských stanic Escudero, O´ Higgins a Arturo Prat.

Naděžda Rozehnalová byla v prosinci podruhé zvolena děkankou právnické fakulty. Většinou hlasů o tom rozhodl akademický senát. Pokud bude do funkce jmenována rektorem Masarykovy univerzity, povede fakultu až do března 2015.

Masarykovu univerzitu povede od září nový rektor. Kdo jím bude, se akademická obec dozví po volbách, které 10. ledna vyhlásil Akademický senát MU. Kandidáti se mohou písemně přihlašovat do poledne 11. února na Rektorátě Masarykovy univerzity. Jejich jména pak budou akademické veřejnosti představena 15. února.

Nové metody pro úpravu povrchů nejrůznějších materiálů vyvíjejí vědci z centra, které vzniklo na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Firmám poskytne unikátní technologii, která bude místo dosud používaných chemikálií, využívat speciální elektrické výboje. Tyto postupy najdou uplatnění jak v textilním, sklářském či automobilovém průmyslu a dalších tradičních odvětvích, tak při výrobě high-tech produktů, jako jsou například solární články. Na vznik Centra pro výzkum plazmatu a nanotechnologických povrchových úprav materiálů získala univerzita téměř 220 milionů korun z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.

Nejen filozofickou fakultou hýbe v posledních měsících případ anonymních e-mailů, které měl dostávat v letech 2008 a 2009 profesor na katedře filozofie Jaroslav Hroch. Případ už řeší Městský soud v Brně, obviněným v kauze je Hrochův kolega Břetislav Horyna, kterému hrozí až jeden rok vězení. Podle obžaloby měly výhružné e-maily přijít z Horynova domácího počítače. Obžalovaný však tvrdí, že je nevinen.

Hromadné elektronické nakupování na MU budí u akademické veřejnosti rozporuplné reakce. Jak to s ním vlastně je?

Veřejné nakupování a zejména jeho „ztělesnění“ ve formě Dynamického nákupního systému (DNS) vyvolává na Masarykově univerzitě řadu emocí a panuje kolem něj mnoho mýtů, které je potřeba uvést na pravou míru. DNS je jedním z několika možných způsobů jak nakupovat. Proč se vydala Masarykova univerzita právě touto cestou? Kvůli tomu je třeba vysvětlit, jaké podmínky musí MU coby veřejná vysoká škola vlastně respektovat.

Ojedinělou možnost setkat se se světově proslulými vědci z oblasti genetiky a buněčné a molekulární biologie přináší už od roku 2005 cyklus přednášek s názvem Mendel Lectures. Stejně jako každý rok se setkání také letos konají na půdě Mendelova muzea Masarykovy univerzity. Na podzim už do Brna zavítali Michael N. Hall a Iain Campbell. Následovat je bude ještě pět dalších vědeckých osobností.

Nové elektronické učebnice latiny, novořečtiny či italštiny budou moci využívat studenti už v jarním semestru. Díky tříletému projektu za téměř sedm milionů korun je zpracovali v Ústavu klasických studií Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.