Události

V minulém dílu tohoto seriálu jste se mohli dozvědět, jak studují vaši kolegové s poruchami učení. Poruchy psychického charakteru a chronické somatické obtíže lze označit za obtíže skryté, protože nelze předem určit, kdy a v jakých situacích se projeví.

Chce to dobrý nápad, chuť pustit se do jeho zpracování, vytrvalost, když se hned nedaří, a především lásku k tomu, co člověk dělá. Takový recept na úspěšné podnikání nabídli aktéři dalšího dílu debatního cyklu Kabinet Havel.

Do Ameriky dnes lidé pracovně cestují poměrně běžně, na Nový Zéland už méně, ale ani to není nesplnitelný cíl. Antarktida je však speciální. Pravidelná letecká linka tam nelétá a jen někteří tak mají možnost zkoumat tento kontinent podrobněji. Mezi nimi jsou i vědci z Masarykovy univerzity.

Letošní expedice měla dvě hlavní základny, ze kterých probíhaly terénní výzkumy. První byla česká stanice Johanna Gregora Mendela zbudovaná a provozovaná Masarykovou univerzitou na ostrově Jamese Rosse. Druhou argentinská stanice Marambio, na ostrově Seymour. Celkově se expedice účastnilo devatenáct vědců. Z Masarykovy univerzity byli v Antarktidě dva rostlinní fyziologové a jeden klimatolog. Mezi hlavní úkoly patřilo zejména doplnění nových dat o mikroklimatu ekologicky významných částí ostrova Jamese Rosse.

Třetí ročník soutěže pro středoškoláky Intersob, který pořádají vesměs studenti Fakulty informatiky a Přírodovědecké fakulty MU, přilákal do Brna devětadvacet týmů. Studenti převážně z brněnských gymnázií tak měli možnost soutěžit například ve zkoumání laserového paprsku uvnitř „černé skříňky“, výrobě baterie z brambor nebo luštění šifer z rozbitých klávesnic.

Integrace znalostí o životním prostředí v Evropě se stala hlavním mottem konference, kterou Masarykova univerzita uspořádala v rámci českého předsednictví EU v březnu v Praze. Téměř čtyři sta odborníků z celého světa se zabývalo především informačním systémem, který by měl podpořit nejen progresivní změny v oblasti informací o životním prostředí, ale i komunikaci v rámci evropského společenství.

Důraz na autonomii a diverzitu v terciárním vzdělávání a podpora vzdělávání v době krize byly hlavními body projevu rektora Masarykovy univerzity Petra Fialy. Projev přednesl jako jediný zástupce české akademické sféry u příležitosti neformálního zasedání ministrů pro vzdělávání 23. března v Praze. České předsednictví pak v závěru setkání představilo osm cílů, které shrnovaly diskuze zasedání a díky nimž by se mělo dosáhnout významných investic do vzdělávání.

Představa člověka v důchodu je často spojená s odchodem z aktivního života. Tento stereotyp už několik let úspěšně bourají účastníci kurzů Univerzity třetího věku, kterou organizuje Studijní odbor rektorátu MU. Od letošního semestru jim přibyl nový tematický kurz nazvaný Základy práce s videem, který vede kameraman Josef Víšek.

O potřebě popularizovat vědu a seznamovat veřejnost s výsledky výzkumu a vývoje slýcháváme poměrně často, a určitě o významu takového počínání nikdo nepochybuje. V obecném měřítku je možné říct, že se tato aktivita děje, naše média čas od času přinášejí informace, co kde kdo vymyslel nebo vyvinul. Vznikají interaktivní centra, kde si návštěvníci bez rozdílu věku mohou osvětlit různé přírodní zákonitosti, konají se oborově zaměřené přednášky či besedy pro širokou veřejnost. Vědeckovýzkumné instituce pořádají dny otevřených dveří a příležitostně k popularizaci vědy přispívají i dalšími činnostmi, pokud se najdou prostředky a hlavně ochotní lidé. Nabízí se však otázka, zda je takto plošně pojatá popularizace vědy dostatečná, neřku-li správná, a zda by se na instituci typu a významu univerzity, jako je Masarykova, nemělo k předávání informací o vědeckých výstupech široké veřejnosti přistupovat i jinak.

Ať už člověk studuje cokoliv, vždy dřív nebo později narazí na typ informací, které se musí naučit nazpaměť. K takzvanému drilování má ale většina lidí odpor. I proto Vývojový tým Informačního systému Masarykovy univerzity vyvinul novou e-learningovou aplikaci nazvanou příznačně Dril. Ta by měla učení nazpaměť výrazně usnadnit.

Masarykova univerzita získala mezi českými vysokými školami druhou nejvyšší dotaci z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK).