Už několik sezon zkoumají geologové z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty MU lokalitu poblíž městské části Brno-Tuřany, která bývala v mladší době kamenné osídlená. Na polích hledají především polotovary pro výrobu kamenných nástrojů, aby mohli zkoumat suroviny, z nichž se dělaly. Nedávno tam však shodou náhod objevili také fragment sošky keramické venuše.
Úlomek keramiky si geolog Petr Gadas nejdříve zařadil jako ucho nádoby, kterých v okolí také pár našel. Jeho kolega Antonín Přichystal ho však upozornil, že tvar zlomku je charakteristický pro část ženské sošky, a pomohl tak odhalit výjimečný nález, jenž je spojen s osadou kultury s moravskou malovanou keramikou, která v tom místě existovala asi před 6600 lety.
„Nebylo to mé první setkání s pravěkou ženskou plastikou. První a velmi unikátní jsem našel ještě jako student spolu s bratrem v roce 1972 na svahu Velkého Kosíře u Olomouce. Druhou plastiku jsem našel o pět let později v Brně-Bystrci a před deseti lety jsem pomáhal kolegům z Rakouska určit původ materiálu, z něhož je vyrobena slavná Willendorfská venuše. Byl jsem tedy na takový nález připravený,“ popsal Přichystal, jak se mu podařilo část sošky rozpoznat.
Téměř stogramový úlomek o rozměrech zhruba 6,5 centimetru na výšku i na šířku patří mezi venuše střelického typu pojmenované podle Střelic u Znojma, kde byly původně objeveny. Pozůstatky těchto plastik se nalézají v poměrně velké oblasti a jsou jedním z dokladů toho, že mezi sebou lidé v té době čile komunikovali i obchodovali.
Potvrzují to také další nálezy geologů, přesněji petroarcheologů, jako je Petr Gadas. Ti studují suroviny, z nichž se pravěké artefakty vyráběly. „Víme, kde se vyskytují jaké horniny a máme tak informace o tom, odkud pochází třeba polotovary na výrobu kamenných nástrojů. Na základě toho pak mohou archeologové vyvozovat třeba to, jaké byly tehdy vazby mezi jednotlivými sídlišti a zdroji surovin,“ přiblížil svůj obor Gadas.
Právě do pravěkého sídliště u Tuřan lidé donášeli velmi vhodnou horninu pro výrobu kamenných nástrojů, a to takzvanou zelenou želešickou břidlici z osm kilometrů vzdálených Želešic. „Vypadá to, že místo, které zkoumáme, bylo jednou z nejrozsáhlejších dílen na výrobu broušených nástrojů z této suroviny v okolí Brna. Během pár let jsme tam našli při povrchovém sběru stovky polotovarů na výrobu, hotových nástrojů i jejich částí,“ doplnil geolog.
