Patnáct let už fungují lázně v rakouském Laa an der Thaya a před pěti lety se v Pasohlávkách otevřela první z plánovaných atrakcí, která využívá tamní léčivé prameny. Zdroj termální vody mají obě místa pravděpodobně společný a jeho původ, předpokládanou životnost a další možné využití teď budou zkoumat čeští a rakouští vědci.
„Znečištění či přílišné čerpání může termální vody z dlouhodobého hlediska ohrožovat, proto chceme spolu s rakouskými odborníky prozkoumat toto konkrétní ložisko a podrobně ho zmapovat. Výzkum se zaměří na to, zda jsou zdroje dostatečně vydatné i pro to, aby se daly kromě lázeňství případně využít i jako zdroj geotermální energie,“ přiblížil Jaromír Leichmann z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty MU, který přeshraniční projekt vede.
Geotermální vodu čerpají lázně na obou stranách hranice z hloubky asi 1500 metrů. „Zřejmě jde o starou krasovou strukturu, která je vyplněná vodou a my chceme především zjistit, zda je to voda takzvaně fosilní, která se nijak neobnovuje, a její množství je tedy konečné, nebo zda tam neustále nějaká nová voda přitéká,“ přiblížil záměry výzkumu Leichmann.
Určit charakter zdroje pomohou vědcům izotopy vodíku a kyslíku. „Neumíme sice určit absolutní stáří vody, ale díky charakteru těchto atomů můžeme zjistit, za jakých klimatických podmínek vznikala. Izotopy kyslíku jsou citlivé na teploty a vodíku zase na vlhkost, podle jejich zastoupení ve vzorcích vody a jejich srovnání s charakterem srážek tedy poznáme, zda se voda ve zdroji obnovuje,“ popsal hydrogeolog Tomáš Kuchovský.
Studovat budou vodu z různých vrtů v příhraniční oblasti, tedy kromě lázeňských například i z ropných či geologických vrtů, a také seizmickou stabilitu v oblasti. „Ta je důležitá v případě, že by zdroj byl dostačující i pro výrobu geotermální energie. V takovém případě se z něj totiž čerpá velké množství vody, které se pak vrací zpět, a to může vyvolat seismickou činnost,“ vysvětlil Leichmann.
Na projektu Hydrotermální potenciál oblasti v hodnotě asi 30 milionů korun se kromě Přírodovědecké fakulty MU podílí také dva rakouští partneři – geologická služba (GBA) a centrální meteorologický institut (ZAMG). Do tří let chtějí odborníci vypracovat geologický a hydrogeologický model podzemní struktury, která zásobuje jihomoravské a dolnorakouské lázně termální vodou. Projekt je spolufinancován z evropského programu Interreg Rakousko-Česká republika, který podporuje přeshraniční spolupráci a jeho cílem je mimo jiné zkoumání energetického potenciálu různých zdrojů.
Výstupem projektu tak kromě geologického modelu budou také návrhy opatření, jakým způsobem se dá geotermální struktura strategicky řídit a efektivně využívat. „Po dokončení výzkumu bychom měli vědět, zda je zdroj dostačující pro stávající infrastrukturu, nebo zda se může v oblasti dále rozvíjet nejen lázeňství, ale například i budování lokálních geotermálních zdrojů pro výrobu tepla či elektřiny,“ dodal Leichmann.
