Do doby před více než 10 tisíci lety, tedy doby ledové, datují vědci z Masarykovy univerzity stáří termální vody, kterou čerpá a následně využívá Aqualand Moravia v Pasohlávkách. Vyplývá to z výzkumu, který vede v Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty MU Jaromír Leichmann. Spolu s kolegy z rakouského Geologického spolkového institutu (GBA) a Centrálního ústavu pro meteorologii a geodynamiku (ZAMG) totiž v rozsáhlém průzkumu v rámci mezinárodního projektu Hydrotermální potenciál oblasti zjišťovali, odkud pocházejí čerpané termální vody z příhraniční oblasti na jihu Moravy a dolnorakouských lázní Laa an der Thaya. Vedle původu termálních vod zajímalo vědce také to, zda jsou zdroje obnovitelné a jestli se mohou vzájemně ovlivňovat.
Podzemní vody využívané v Pasohlávkách a Laa an der Thaya mají teplotu přibližně 42 stupňů Celsia, čerpají se z hloubky téměř 1500 metrů a k jejich objevení došlo při hledání ropných zdrojů. „Teplota vod se zvyšuje směrem k východu a jihu. Souvisí to s hloubkou. Vody jsou uložené ve větších hloubkách, a jsou tudíž teplejší. Na rakouské straně je teplota vody i přes sto stupňů Celsia – konkrétně u Laa je to až 120 stupňů, což už jsou dobře využitelné termální vody. Ale i v okolí Mikulova jsou zdroje vody, jejíž teplota je kolem 90 stupňů Celsia,“ vysvětluje vedoucí projektu Jaromír Leichmann.
Upozornil také, že geotermální vody v Pasohlávkách a Laa se dají využít jen k lázeňským účelům. „Jsou to balneologické vody. K vytápění je využít rozhodně nelze. Nicméně potenciál nám ukazuje, že jiné vrty by se k vytápění objektů využít mohly,“ upřesňuje s tím, že dalším využitím vod se bude zabývat Česko-rakouská komise pro hraniční vody.
S Moravskými naftovými doly, které mají v lokalitě starší vrty, se pak snaží vědci dohodnout na možném rozšíření výzkumu. „Výsledky výzkumů k využití geotermální energie by pro ně do budoucna mohly být zajímavé,“ dodává Leichmann, který je zároveň proděkanem pro výzkum, rozvoj a kvalitu Přírodovědecké fakulty MU.
Vědci také nedávno udělali analýzu malého území u hranic. „Potenciál termálních vod na jihovýchodní Moravě je větší, než se dosud uvádělo. Navíc není zmapovaný a zdokumentovaný. Vyhodnocení potenciálu území se v souvislosti s cenami emisních povolenek jeví jako mnohem zajímavější než v minulosti. Musely by se tam vyhodnotit starší vrtné práce, kdy termální voda nebyla v popředí zájmu naftařů.“
Přestože se v obou lokalitách termální voda získává z vápenců jurského stáří, které jsou pozůstatkem po rozsáhlém teplém moři zasahujícím na toto území v době, kdy se po souši proháněli dinosauři, původ termálních vod obou lokalit je podle zjištění geologů odlišný, což dokazují i jejich odlišné vlastnosti.
Zatímco v okolí Laa an der Thaya převažují podzemní vody mořského původu související s posledním výskytem moře v této oblasti před 15 miliony lety, termální voda čerpaná v Pasohlávkách obsahuje nejen pozůstatky původních mořských vod. Je navíc obohacena aktivním přítokem sladkých podzemních vod z dešťových srážek, které, jak vědci určili, před více než 10 tisíci lety postupně protékaly vápencem.
„Z porovnání izotopového složení minerálních vod v oblasti Pasohlávek a současných atmosférických srážek je zřejmé, že tyto méně mineralizované vody pocházejí z některého chladnějšího klimatického období označovaného jako glaciál, tedy z doby ledové. V Pasohlávkách čerpaná termální voda tedy infiltrovala na svazích Českomoravské vrchoviny v době, kdy bychom se zde setkali s mamuty,“ uvádí Adam Říčka z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty MU, který se na projektu podílí.
Důležité je také zjištění, že se při rozumné míře čerpání zásoby podzemních vod v obou lokalitách vzájemně neovlivňují. „Podzemní voda samozřejmě nerespektuje státní hranice, rozhodující jsou pro ni především hranice geologických jednotek a lokální změny v geologické stavbě, včetně hlubinných zlomů a změn v horninovém složení. A právě ty mají za následek rozdílné složení vod v lázních Laa an der Thaya a v Pasohlávkách a současně způsobují, že se oba zdroje vzájemně nemohou ovlivňovat, přestože leží ve stejné geologické struktuře,“ zdůrazňuje Leichmann.
Další rozvoj využití této struktury minerálních a termálních vod v přeshraničním regionu Pasohlávky–Laa an der Thaya je podle vědců limitován doplňováním podzemních vod a také ochranou stávajících zdrojů.
„Pokud by odběr vod překročil hodnotu jejich doplňování, začala by se struktura degradovat z pohledu množství, mineralizace i teploty vod. Z toho důvodu je nezbytná součinnost Česka a Rakouska při ochraně minerálních vod a celého systému, aby bylo možné zachovat jejich kvality i pro budoucí generace,“ dodává Leichmann.
