„Dali jsme do láhve prášek do pečiva a pak se nám nafoukla rukavice,“ soukají ze sebe Bára, Terezka a Tomáš popis pokusu, který zrovna zkoušejí v rámci projektu Bioskop. Po malé nápovědě ještě dodávají, že v láhvi byl nalitý ocet. Děti nafoukly chirurgickou rukavici oxidem uhličitým, který vznikl reakcí kyseliny a uhličitanu.
Pokus, jenž žáky druhé třídy základní školy hodně baví, je součástí kurzu Věda v prostoru, který spolu s dalšími pěti lekcemi nabízí nové vědecké výukové centrum Masarykovy univerzity Bioskop. V uvedeném kurzu, který je pro děti od šesti do deseti let, se školáci poprvé dostanou do laboratoře, zjistí, co se v ní smí a nesmí dělat, dostanou bílý plášť a malé školení o bezpečnosti práce.
Kromě hrátek s oxidem uhličitým si vyzkoušejí míchání a rozklad barev a lektoři jim na závěr také ukážou malé kouzlo se suchým ledem. Pro některé to může být první krok na cestě k vědecké kariéře v oblasti biologie či chemie.
Lidé, kteří za přípravou centra stojí, se řídí čínským příslovím: Slyšet a zapomenout. Vidět a pamatovat si. Vyzkoušet a pochopit. „Chceme, aby si u nás lidé jednotlivé experimenty vyzkoušeli a tak pochopili, co je za různými biologickými a chemickými ději kolem nás,“ uvedl Lumír Krejčí z biologického ústavu lékařské fakulty, který je předsedou vědecké rady Bioskopu.
Centrum chce do konce roku rozšířit svou nabídku na dvanáct kurzů, které budou určené žákům a studentům základních a středních škol a budou rozdělené do tří věkových kategorií – od šesti, desíti a patnácti let. „Kurzy nabídneme také veřejnosti a do budoucna počítáme i se zapojením seniorů v rámci univerzity třetího věku,“ doplnil Krejčí, který chce do aktivit centra zapojit i pedagogy a vysokoškolské studenty.
Učitelé se mohou s kurzy seznámit a přenést je pak do výuky. Centrum kvůli tomu připravuje i další projekt nazvaný Věda v kufříku. Jednotlivé přístroje, které ve školách nejsou běžně dostupné, bude půjčovat.
Tvůrci Bioskopu se inspirovali v rakouské Vienna Open Lab. První myšlenka na vytvoření podobného centra vzešla z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, který přizval i odborníky z Masarykovy univerzity. „Koncept Bioskopu je mnohem širší. Měl by být centrem pro komunikaci vědců z oblasti přírodních věd s laickou veřejností,“ uvedl jeden z autorů myšlenky vzniku centra Petr Svoboda z akademie věd.
Momentálně Bioskop využívá pro své kurzy laboratoře ústavů chemie a biologie v bohunickém kampusu. Kromě lekce Věda v prostoru nabízí nejmenším dětem také kurz týkající se vody a povrchového napětí a lekci, kde zjistí, co je buňka a kdo si jí všiml jako první. Starší děti se pak dozvědí ve svých kurzech něco víc o buňkách nebo o tom, co je pH a jak moc je kyselá například coca-cola.
Zatím posledním kurzem v nabídce jsou DNA detektivové. „V něm dětem vysvětlujeme základní pravidla dědičnosti a genetického kódu a izolujeme s nimi DNA z ovoce. Když je pokus úspěšný, mohou si ji odnést i domů,“ popsal stručně kurz student molekulární biologie a genetiky Jan Raška.
Současné kurzy jsou určené pro 20 až 30 žáků, kterým se vždy věnují dva lektoři. Zájemci je mohou absolvovat i v angličtině. „V červnu jsme uspořádali dva kurzy pro deset tříd základních škol, které měly velký úspěch. Chceme připravit i letní školu a příměstský tábor,“ dodala koordinátorka projektu Petra Matulová.
