Oblast sociálních služeb přináší společnosti mnohé výhody. Nespočívají jen v tom, že zajišťují různé potřeby občanů, ale napomáhají i růstu zaměstnanosti.
Jak mohou k tvorbě pracovních míst přispět, a jak v nich funguje spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, popsal kolektiv autorů z fakulty sociálních studií, vedený Tomášem Sirovátkou, ve spolupráci s Bentem Greve z dánské Univerzity Roskilde v knize Innovation in Social Services. Publikace vyšla v prestižním britském nakladatelství Ashgate Publishing.
V knize se autoři zaměřili především na analýzu služeb péče o děti, staré lidi a na služby zaměstnanosti, a to na způsob jejich správy, regulace, financování, ale také na rozvoj inovací.
„Když uvažujeme o zaměstnanosti v Evropě, jeví se oblast sociálních služeb jako potenciálně významná. Zatímco v ostatních sektorech zaměstnanost spíš klesá, v oblasti sociálních služeb kontinuálně roste, ve většině zemí i během ekonomické krize,“ uvedl profesor Sirovátka, který vede Institut pro veřejnou politiku a sociální práci na fakultě sociálních studií.
Kniha shrnuje nejen teoretické poznatky, ale poskytuje i mezinárodní srovnání zemí Evropské unie a případové studie čtyř států: České republiky, Německa, Dánska a Velké Británie.
„Vybrali jsme země, které reprezentují různé modely sociálního státu. Proto jsou největší rozdíly mezi nimi v současnosti například ve financování. Ve skandinávském modelu je větší váha na veřejném sektoru, zatímco v Německu a Británii mají vyšší podíl neziskové organizace a soukromé prostředky,“ zdůvodnil výběr zemí profesor.
Dodal ale, že rozdíly už nejsou tak markantní vzhledem k procesům modernizace sociálního státu. V řadě evropských zemí, především těch rozvinutějších, totiž v posledních letech roste důraz na poskytování služeb a projevuje se snaha omezit výdaje v oblasti dávek.
„Jde vlastně o zaměření na produktivní oblasti, sociální služby totiž napomáhají zaměstnanosti a tím i ekonomickému růstu,“ poznamenal Sirovátka. Společným rysem zemí, které modernizují sociální systémy je také rostoucí vliv regulace ze strany státu, který vytváří podmínky pro financování či standardy poskytovaných služeb při pluralizaci jejich poskytovatelů.
V Česku chybí systémové financování
Zaměstnanost v sektoru sociálních služeb se mezi jednotlivými zeměmi liší. Zatímco v Dánsku tvoří podíl pracujících v této oblasti 13 procent a ve Velké Británii a Německu je to okolo šesti procent, tak v Česku jsou to jen dvě procenta. V tuzemsku tak sociální služby na větší rozvoj teprve čekají, ale například v oblasti péče o staré lidi a služeb zaměstnanosti už role soukromého sektoru značně vzrostla.
„Rozvoj ale není tak výrazný a souvisí to mimo jiné s nestabilním prostředím. V České republice totiž zatím chybí systémové financování sociálních služeb a například neziskové organizace jsou odkázány na různá krátkodobá dotační řízení či evropské projekty,“ podotkl Sirovátka. Rozšíření služeb a větší zapojení soukromého a neziskového sektoru komplikuje také rostoucí tlak na veřejné rozpočty v důsledku stárnutí populace a přetrvávajících dopadů finanční krize.
V zemích, kde jsou sociální služby rozvinutější, se ale ukazuje, že spolupráce veřejného, neziskového a soukromého sektoru je v této oblasti velmi výhodná. Soukromé subjekty totiž hledají nové možnosti ekonomicky výhodného zajištění služeb a neziskové organizace mají zase blízko ke klientům a kvalitnímu uspokojování jejich potřeb. „Inovace pak spočívá v tom, že dovedeme najít lepší uspokojení potřeb lidí a přitom ekonomicky efektivním způsobem,“ zdůraznil profesor.
Pokusí se také převést do Česka i některé praktické zkušenosti, a to díky financím z Norských fondů. V rámci podpořeného nového projektu se odborníci zaměří na péči o děti a seniory a budou hledat inspirace pro změny v České republice.
„Podíváme se na to, jak efektivně služby poskytovat a jak jsou navzájem dobře provázané a slučitelné strategie státu, domácností a poskytovatelů. Chceme zjistit, jak je možné tyto strategie vhodnou regulací efektivně provázat. Naším cílem je pak předat zástupcům státní i neziskové sféry zkušenosti, kterými se mohou inspirovat,“ doplnil Sirovátka.
