Moderní informační technologie se uživatelům starají o přísun informací a zábavu. Tak to aspoň vnímají v poklidu žijící obyvatelé vyspělého světa. Egypťané zapojení do nedávného revolučního hnutí ale ukázali svou sílu také v boji za demokratičtější poměry v zemi. Jak byla velká, to se ukazuje až s odstupem několika let, kdy už boje v ulicích nezuří.
V roce 2014 používalo v Egyptě internet 44 milionů obyvatel, tedy o něco více než polovina populace, a svůj facebookový profil jich vlastnilo 14,5 procenta. Ne moc velké číslo, řeklo by se. Podle Mohameda Chawkiho, egyptského odborníka na informační právo a kyberkriminalitu, který v prosinci přednášel na právnické fakultě, se ale právě lidé aktivní na sociálních sítích přičinili o to, že se protestantům povedlo svrhnout vládu a nakonec i vyvolat odstoupení prezidenta Husního Mubaraka.
Chawkiho vyprávění zavedlo studenty do světa, jaký znají čtenáři románu George Orwella 1984. S tím rozdílem, že jeho hlavní hrdina moc dobře věděl, že je všechno, co dělá, pod kontrolou. Egypťané se o míře dohledu dozvídali až s odstupem.
„Kontrolu internetu vláda systematicky posilovala od roku 2006. Bez povolení a vědomí lidí monitorovala e-maily, telefonní hovory a na základě těchto informací pak nechávala lidi zatýkat,“ uvedl Chawki s tím, že v roce 2008 se takto do vězení dostalo asi 500 lidí.
Sám právník se řadil mezi přívržence revolučního hnutí, nebyl ale úplně řadovým občanem svého státu. Doktorát má z univerzity v Lyonu, právo učí na veřejných i soukromých univerzitách v Egyptě a díky své odbornosti jezdí přednášet po celém světě. V disertaci se zabýval normami francouzského, britského a amerického kyberpráva a nyní k tomu může přidat oborové poznatky a zážitky, které nasbíral ve vlastní zemi.
Důležitost moderních komunikačních technologií a toho, že si jí byla vláda vědoma, je patrné už jen ze zmíněného zatýkání. Projevovala se ale také jinde. Vždyť i Wael Ghonim, jeden z iniciátorů egyptské revoluce roku 2011, pracoval jako marketingový manažer technologického gigantu, společnosti Google.
Protesty proti režimu začaly v Egyptě 25. ledna 2011 a jen na YouTube se ten den podle Chawkiho objevilo 327 videí. Dokumentovala násilné zásahy policie a skutečné dění v zemi, které bylo v rozporu s tím, co do světa hlásala vláda. Demonstranti se organizovali prostřednictvím sociálních sítí, kde si domlouvali pokud možno co nejefektivnější postup. Vytvořili dokonce manuál o tom, jak protestovat inteligentně. Stálo v něm třeba, jak se na demonstrace obléct, jak se chovat při konfliktu s policií a co mít s sebou. Na seznamu byla i růže, která měla naznačovat, že demonstranti násilí nechtějí, nebo Pepsi cola, jež prý dobře neutralizuje účinky slzného plynu.
Dva dny poté však o důležitou zbraň přišli, vedení země internetové spojení přerušilo. „Vrátilo se až 30. ledna po tlaku ze zahraničí, hlavně ze strany Spojených států. Demonstranti upoutali mezinárodní pozornost a dosáhli svého,“ přiblížil Chawki.
Lidé svrhli režim, který v zemi vládl 30 let. Později se ale ukázalo, že i když jsou technologie mocným nástrojem, nedokážou všechno. Svržení jedné pro společnost neakceptovatelné vlády neznamená, že po ní přijde lepší.
Mubaraka vystřídal ve funkci prezidenta reprezentant radikálního Muslimského bratrstva Muhammad Mursí. I proti němu se však zvedl odpor, který vygradoval Mursího odchodem. Výrazně k tomu přispěla také petice, kterou online i písemně podepsalo více než 22 milionů lidí. Vyjádřit svůj názor otevřeně na internetu chce zvlášť po předchozích zkušenostech odvahu. „Když ale máte svoji zemi rádi a jste přesvědčeni o tom, že jednáte v její prospěch, nebojíte se to udělat,“ zdůraznil Chawki.
