Novou možnost vzniku hvězd ve vesmíru pozorovaly astrofyzičky z Masarykovy univerzity a Akademie věd České republiky. Zabývají se sledováním takzvaných mezihvězdných bublin, které se vytváří v okolí velmi hmotných a zářivých hvězd. Nedávno zaznamenaly srážku těchto bublin, díky které vznikly v místě kolize další nové hvězdy. Jejich práci publikoval prestižní časopis Astronomy & Astrophysics.
Vědkyně sledovaly dva páry mezihvězdných bublin, jejichž velikost je opravdu ohromující. Mají v průměru až 200 světelných let.
„Díky srážce těchto obřích útvarů vznikají v místě kolize nové hvězdy. Ty pak kolem sebe vytvářejí další bublinu, která je podstatně mladší, a tudíž v porovnání se srážejícími se bublinami mnohem menší,“ uvedla Lenka Zychová z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty MU.
Mezihvězdné bubliny vznikají tak, že velmi hmotné a zářivé hvězdy dokáží ionizovat okolní plyn, tvořený převážně vodíkem, který následkem zahřátí expanduje do okolí. „Bublina horkého plynu na sebe pak postupně nabírá okolní chladnější plyn, a vytváří se tak obálka hustého plynu, která ohraničuje vnitřní teplejší části bubliny,“ popsala Zychová objekty, jejichž pozorováním se zabývá.
Spolu s kolegyní Soňou Ehlerovou z Akademie věd pozoruje bubliny za pomocí elektromagnetického záření, které vydává neutrální vodík. Podařilo se jim tak identifikovat jednotlivé bubliny v naší galaxii Mléčné dráze, vypočítat jejich vzdálenosti a objevit díky tomu právě i jejich kolizi.
Důvodem, proč v obálkách mezihvězdných bublin mohou vznikat nové hvězdy, je to, že díky expanzi nabírají bubliny ohromné množství mezihvězdného materiálu o hmotnosti až několik desítek tisíc Sluncí. Ten pak gravitačně kolabuje a vytváří zárodky hvězd. Druhým důvodem je existence zárodků hvězd v oblaku plynu, do kterého se bublina rozpíná. „Jejich kolize navíc znamená, že se nasbíraná mezihvězdná látka stlačuje hned ze dvou směrů, a výrazně tak podporuje možnost vzniku hvězd,“ dodala Zychová.
