Přejít na hlavní obsah

Desítky typů evropské přírody jsou v ohrožení. Biologové sestavili Červený seznam

Ze 490 hodnocených ekosystémů je ohrožena více než třetina typů suchozemských stanovišť a více než polovina typů jezer, řek a pobřežních stanovišť.

Příkladem kriticky ohroženého stanoviště jsou panonské písečné stepi, jejichž dřívější rozsáhlá plocha se zmenšila na nepatrný zlomek v důsledku zalesňování a nežádoucího obohacování živinami. V ČR se vyskytují poslední zbytky tohoto biotopu na písčinách u Hodonína.

Z rozmanité evropské přírody mizí nejen některé druhy živočichů a rostlin, ale rovnou celé ekosystémy. Mezinárodní skupina biologů včetně odborníků z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Botanického ústavu Akademie věd ČR proto zpracovala Červený seznam ohrožených přírodních stanovišť evropské pevniny a moří. Ze 490 hodnocených ekosystémů je ohrožena například více než třetina typů suchozemských stanovišť a více než polovina typů jezer, řek a pobřežních stanovišť. Vlivem činnosti člověka i klimatické změny se ekosystémy mění a zhoršuje se jejich kvalita.

Přírodní stanoviště jsou domovem tisíců druhů rostlin a živočichů. Chrání půdu a zachycují uhlík, čímž pomáhají omezovat globální oteplování. Jsou zdrojem užitečných rostlin, poskytují potravu i prostředí volně žijící zvěři a rybám, jsou místem pro rekreaci.

„Červený seznam přírodních stanovišť poskytuje nový nástroj pro řízení ochrany a obnovy přírody evropské pevniny a moří. Zahrnuje víc typů stanovišť, než kolik je v současné době předmětem zákonné ochrany v Evropské unii,“ uvedl Milan ChytrýÚstavu botaniky a zoologie PřF MU, který se s dalšími třemi kolegy na tvorbě seznamu podílel.

Do nejvyšší kategorie kriticky ohrožených patří rašeliniště typu palsa, která se vyskytují v zóně arktické tundry. S postupujícím globálním oteplováním však začínají ledové čočky tát, čímž hrozí neodvratný zánik tohoto typu stanoviště.

Do nejvyšší kategorie kriticky ohrožených stanovišť zařadili odborníci čtyři typy. Patří k nim mimo jiné panonské písečné stepi, jejichž dřívější rozsáhlá plocha se zmenšila v důsledku zalesňování, zarůstání křovinami a nežádoucího obohacování živinami. „Větší plochy dosud přežívají například v národním parku Kiskunság v Maďarsku, v České republice se vyskytují poslední narušené zbytky tohoto biotopu na písčinách u Hodonína,“ uvedl příklad ohroženého přírodního stanoviště Chytrý.

Biologové hodnotili přírodní stanoviště v 35 zemích Evropy, od arktických oblastí po Středomoří. Ohrožuje je řada faktorů. Patří k nim zejména intenzifikace zemědělské výroby, opouštění pozemků, které byly tradičně spásány nebo sečeny na seno, odvodňování, znečišťování, šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů, a také rozšiřování měst a průmyslové nebo dopravní infrastruktury.

V moři jsou hlavními hrozbami obohacování živinami, nadměrný rybolov a technické úpravy pobřeží. „I vlivy současné klimatické změny se již projevují v suchozemských i mořských ekosystémech a je pravděpodobné, že se budou projevovat stále víc,“ dodal Chytrý.

Hlavní novinky