V září uveřejnil americký prestižní časopis mBio zprávu mezinárodního týmu vědců, vedeného profesorem Kolumbijské univerzity v New Yorku Ianem Lipkinem, že savci jsou nositeli asi 320 000 dosud nepoznaných virů, z nichž řada může představovat potenciální hrozbu přenosu nových nákaz na člověka.
Profesor Lipkin vycházel ze studií provedených na kaloních, u kterých pomocí molekulárních metod detegoval 55 nových virů z 9 různých čeledí, a své výsledky se pokusil extrapolovat na všechny savčí druhy. Lidstvo by podle něj mělo začít investovat značné sumy do poznání nových virů a získat tak náskok před možnými pandemiemi. Článek vzbudil vzrušenou debatu, ale také rozpaky u odborné veřejnosti. Máme se bát nových virových nákaz s pandemickým potenciálem? Nebo jde jen o planý poplach či strategii části vědecké komunity, která si těmito hrozbami snaží zajistit peníze pro svůj nákladný výzkum?
Na tyto otázky neexistuje snadná odpověď. Je pravda, že především savci jsou zdrojem mnoha infekčních onemocnění, z nichž řada je tzv. emergentních (nových nebo nově poznaných). Z poslední doby lze připomenout několik vážných hrozeb (epidemie SARS, chřipková pandemie), které však byly díky fungujícímu systému surveillance úspěšně zažehnány. Objevují se ale stále nové hrozby (např. současná epidemie způsobená MERS-CoV v Arábii). Infekční nemoci se navíc s nárůstem cestování, obchodu se zvířaty a kvůli socioekonomickým i environmentálním změnám stávají globálním problémem a riziko importu a posléze šíření nových nákaz v našich zeměpisných šířkách není úplně zanedbatelné.
Na druhou stranu je ovšem nutné podotknout, že spíše minimum těchto nově zachycených virů představuje skutečné riziko pro zdraví člověka. Většina nově objevených virů je totiž přirozenou součástí mikroflóry svých savčích hostitelů bez známek patogenního potenciálu. Aby byl mikroorganismus považován za patogenní, musí splňovat řadu přesně definovaných kritérií – tzv. Kochových postulátů (např. musí být izolován a kultivován z nemocného jedince a dále být schopen způsobit stejné onemocnění u zdravých jedinců téhož druhu). A je potřeba objektivně říci, že velká část nově poznaných virů, jejichž objevy vědci rádi zveřejňují v nejprestižnějších časopisech, nesplňuje ani jedno z požadovaných kritérií.
Není třeba se panicky obávat nových epidemií či pandemií, ty byly a budou, je však třeba mít dobře nastavený systém včasné reakce proti těmto hrozbám zahrnující detekci, kontrolu a následnou prevenci emergentních nákaz.
Autor je odborný asistent v ústav experimentální biologie.
